číslo
5 |
|
Televize |
|
TV TIPY
Jaké byly sestry ze sousedství? Uměnímilovné diváky zaujala posmutnělá komedie Ztraceno v překladu. Přiblížila rozporné pocity lidí, jimž japonská mentalita zůstává přece jen cizí, kteří na ni okouzleně zírají, aniž by ji byli schopni vstřebat. Tehdy jsme poprvé zaslechli jméno Sofie Coppolové, která tento něžný, ale přitom velice vnímavý snímek režírovala. Režisérčino jméno zajisté vyvolá okamžité asociace na daleko známějšího Francise F. Coppolu, proslaveného tvůrce tří Kmotrů, Rozhovoru a zejména Apokalypsy. Sofie je jeho dcera a rozhodně nezapře rodinné geny. Zkoušela různé umělecké discipliny (včetně herectví - zahrála si pod otcovým vedením ve třetím dílu Kmotra), než usoudila, že nejlépe se uplatní jako režisérka. A hned svou prvotinou Smrt panen (1999) potvrdila, že oplývá záviděníhodným talentem, který může dál bohatě rozkošatět, pokud předčasně nezplaní. Sofie se spolehla na několikerou oporu: vybrala si inspirativní předlohu Jeffreye Euginidase, kameramanem byl Edward Lachman, do hlavních rolí obsadila osobnosti, které snad ani nemohly selhat - Kirsten Dunstovou, Jamese Woodse, Kathleen Turnerovou, Joshe Hartnetta, Dannyho DeVita...
Coppolová pozvolna vykresluje spleť příčin, které vedly ke stávajícím poměrům, zjistíme, že dosud nezažitá rodinná tragédie změnila vztahy, otupila vstřícnost i aktivitu. Postačí málo, aby se zdánlivě šťastný domov změnil v past, byť plnou ohledů a zámlk. Jedině sekvence taneční zábavy se zdá vymykat z nastoleného tónu, dosahuje téměř surreálného ozvláštnění, její ponurá grotesknost však vytváří účinný kontrast k ostatním dějovým prvkům. Coppolové se podařilo postihnout onen křehký předěl mezi ještě zpola dětskou nevinností a rašícími projevy dospívání, kdy stačí málo, aby došlo k nežádoucímu zvratu. Smrt panen je film o tajemství, který ovšem záhady spíše pomíjí, než že by je vysvětloval. Stěží se dopátráme zjevných příčinnostních vazeb, režisérka především těží z podmanivé atmosféry, z měkce stylizovaných záběrů, z evokace čehosi obtížně nahmatatelného, ale přesto jsoucího. Jen nenápadně se dotýká mentality a rituálů americké střední třídy, ochotně ze svého středu vylučující vše, co se vymyká nepsaným pravidlům. Není zjišťována vina - možná ani neexistuje, postačil pouhý souběh náhodných událostí. JAN JAROŠ
Vzpomínky na minulost: Putování s dinosaury
Zlaté časy nikdy neexistovaly Režisér James Ivory proslul jako mistrný malíř nedávno zaniklé epochy, jíž zejména v Anglii ovlivňovala distingovaná, blahosklonná, ale naprosto sobecká a bezcitná aristokracie (Soumrak dne, Howards End) - a své pověsti dostál i v dramatu Zlatá číše. Literární předlohu napsal Henry James, z něhož v závěru předminulého století vyrostl pozorný i citlivý pozorovatel společenských mravů, soustředící se zejména na ženské hrdinky. Z jeho tvorby se zfilmování dočkala řada titulů, například Daisy Millerová nebo Portrét dámy.
Ivory prokazuje cit pro evokaci doby, aniž by uvízl v dojemném melodramatu (kam klesla níže rozebíraná Legenda o slavném návratu). Dominuje povlovný - nikoli však rozvleklý - rytmus vyprávění. Můžeme ocenit scény plesu i osudy titulové zlaté číše, pokrytecké mravy i bytové zařízení. A nezbývá než obdivovat, s jakou sugestivitou se do svých postav převtělili herci, které známe z rolí výrazně odlišných - Nick Nolte, Uma Thurmanová či Anjelica Hustonová. (jš)
Suflérka
Obří vlna
Sobota 5. 2. a neděle 6. 2. 2005 Česká televize k Werichovu výročí Sobotní "werichovský" program odstartuje vzpomínkový pořad Jak jsme ho znali (5. února, 14.30). Vznikl u příležitosti Werichovy nedožité pětaosmdesátky v jeho bytě, kde se sešli hercovi přátelé. Vedle jejich výpovědí snímek nabídne i záznamy Werichových rozhovorů a také ukázky z filmů a her Osvobozeného divadla. V mikrokomedii Martina Friče Medvěd (5. února, 15.45) Janu Werichovi sekundují Stella Zázvorková a Bohuš Záhorský. Další snímek s Janem Werichem v titulní roli - Král a žena - bude uveden od 18.25. Werich načetl i komentář k animovanému filmu podle kreseb Jeana Effela Stvoření světa (5. února, 16.25). Za zmínku stojí, že to je první český snímek, ve kterém byl coby hudební složka použit rock'n'roll. Samozřejmě ve scéně se zlomyslným ďáblem... První část dokumentu V + W známí i neznámí (5. února, 18.05) přibližuje umělecké působení slavné dvojice do roku 1938. Dokument připomene i méně známé "produkty" Voskovce a Wericha - například filmovou reklamu na divadelní představení West Pocket Revue a několik dalších amatérských snímků. Sobotní večer pak na obrazovkách České televize vyvrcholí zábavným pořadem Pocta V + W (5. února, 20.00), který byl natočen v Divadle ABC (kdysi Osvobozeném), kde Jan Werich strávil několik poválečných let v ředitelském křesle.
TOMÁŠ PILÁT
Láska v Orient expresu
Režie Lawrence Gordon Clark. Hrají Cheryl Laddová, Stuart Wilson, Renée Ashersonová, Ralph Michael, Ruby Waxová a další. |
|