číslo 7
vychází 7. 2. 2005

Televize
a film

TV TIPY 

Pondělí 14. 2. 2005 ČT 2 - 18.20 hodin

Ta naše povaha česká

K základním rysům české povahy patří zdrženlivost a pochybnosti v kohokoli a cokoli, co je nám předkládáno jako vzor. Billboardy jako poměrně nový fenomén v českých zemích více či méně agresivním způsobem takové vzory podsouvá. Okolí frekventovaných cest a centra měst jsou obsypána billboardy všeho druhu. Velkoplošné poutače zdaleka nepropagují jenom nové výrobky a služby. Častěji než tváře anonymních lidí jsou na poutačích tváře více či méně známých politiků, kteří se snaží získat své voliče. Jak je přijímají čeští lidé? Jak na ně působí? Věří jim? Jak dalece se jimi nechávají ovlivnit? Kterých si všímají víc a proč? To jsou otázky, na které se snažili najít odpovědi tvůrci tohoto dokumentu.

Není úniku

Úterý 15. 2. 2005 PRIMA - 22.10 hodin

Při transportu vězňů dojde k nehodě: osobní automobil přehradí vězeňskému vozidlu cestu a dopomůže tak vězňům k útěku. Jeho řidič, Billy, se vítá s jedním z vězňů, svým přítelem Samem. Děkuje mu, že byl ve vězení místo něho, protože právě on kdysi při společné krádeži střílel po strážném. Policie ale chytila Sama. Když oba přátelé prchají v autě, zasáhne je jeden z vězeňských dozorců a Billy je zabit. Sam pokračuje v útěku, stanuje na osamělých místech a uvažuje, co dál. Při jedné noční výpravě narazí na o samotě stojící dům, v němž žije mladá žena se dvěma dětmi...

Režie Robert Harmon. Hrají Jean-Claude Van Damme, Rosanna Arquetteová, Kieran Culkin, Ted Levine, Tiffany Taubmanová, Edward Blatchford, Anthony Starke a další...

Středa 16. 2. 2005 ČT 2 - 20.00 hodin

Konec starých časů dle Wargniera

Soumrak koloniálního panství zachycuje řada filmů, k podnětným se řadí rovněž francouzská Indočína. Režisér Régis Wargnier, jehož odjakživa lákalo soužití rozdílných skupin obvatelstva, příběh zasadil do vietnamského prostředí a zvolil si dobu kolem roku 1930, kdy ještě vše vyhlíželo idylicky, byť znepokojivé příznaky sílily - avšak jen málokdo byl ochoten je vidět a správně si je vyložit.

Film se soustředí na malebné vykroužení soukromého života "lepších" lidí, vidících v domorodcích méněcenné bytosti, které je třeba přísně vést i vychovávat. Ústřední postavou je paní Devriesová (v podání vždy elegantní Catherine Deneuveové), která zdědila obrovité kaučukovníkové plantáže. Řídí je pevnou rukou, aniž by ji v nejmenším znepokojovalo bezprávné postavení místních dělníků. Obětavě se stará jedině o svou adoptivní dceru, annamskou princezničku Camille (Linh Dan Phan), a zdá se, že předem zajištěnému štěstí už nemůže stát nic v cestě.

Skrze několikeré milostné motivy a výrazné melodramatické ladění se vynořuje společenské pozadí, stále rozbouřenější a nejisté, které jednou povede k osamostatnění celé Indočíny. Zatím však koloniální správa odpovídá ponejvíce terorem, snaží se zastrašit každého, kdo by mohl narušovat zavedené poměry. Není těžké domýšlet, že odveta, jakou je odeslání nežádoucího dívčina milence kamsi na ztracenou výspu, sotva něco zklidní. Ve víru revolučních akcí se ocitá i Camille...

(jš)

Čtvrtek 17. 2. 2005 ČT 2 - 21.50 hodin

Host do domu, Bůh do domu

Původem španělský režisér Luis Buňuel, dlouhá léta však žijící v emigraci, patřil k buřičům, kteří se nekochali laciným cynismem jako někteří dnešní (post)modernisté, útočil proti zavadeným společenským hodnotám - zejména náboženským, v nichž nalézal semeniště pokrytectví. Na přelomu 50. a 60. let se téměř šedesátiletý tvůrce vzepjal k novému rozletu. Natočil film Nazarin, připodobňující osud vlastní volbou chudého venkovského kněze k Ježíšovu utrpení, poté následovala proslulá čtveřice bizarních tragikomedií, které zkoumají rozměr (nejen náboženské) víry: Viridiana, Anděl zkázy, nedokončený Šimon na poušti a Mléčná dráha. V časovém odstupu prosvítá jejich tezovitost, model schematických podobenství vystupuje příliš okatě do popředí. Avšak vášnivé zaujetí, s jakým prezentují své myšlenky, stále fascinují.

Všechny zmíněné tituly jsme mohli vidět, ČT nyní opakuje Viridianu, dílo z nejoceňovanějších. Okolnosti jejího vzniku jsou notně svérázné, svědčí o tom, že naprostá svoboda tvorby může vyrůst i ve zcela nevhodných podmínkách. Viridianu totiž Buňuel natáčel v tehdy ještě frankistickém Španělsku (psal se rok 1960!) a její vítězství na festivalu v Cannes bylo přijímáno s velkým povděkem - avšak jen do té doby, než náboženské kruhy, nejprve v Itálii a poté i ve Španělsku, označily režiséra za neznaboha a jeho film za urážku církve. Film byl na dlouhé roky zakázán a Buňuel byl rád, že ze Španěl včas vycestoval.

Co vadilo? Vzdorovitý tvůrce se opět inspiroval biblí, jmenovitě scénou poslední večeře Páně. Tlupa žebráků a bezdomovců, pozvaných do honosného měšťanského domu, kde mají být přivedeni k lepšímu životu i práci, využije první příležitosti, aby potvrdila bláhovost takového předsevzetí. Uspořádají bezuzdnou hostinu, málem vrcholící sexuálním násilím. Viridiana (Silvia Pinalová), dosud neposkvrněná dívka, která poznala jen klášter, zjišťuje, že okázalý akt milosrdenství nestačí na duchovní proměnu.

Celým vyprávěním se vine téma křesťanské charity, která se ukazuje být marným počinem, zvláště vychází-li z okázalého sebepředvádění. Vnímána jako vnucovaný milodar se nakonec míjí účinkem. Buňuel líčí různorodé přístupy k životu - od ničivého anarchismu žebráků přes bezpáteřnou, zcyničtělou svobodomyslnost "zlaté mládeže" až k Viridianině plané a bezúčelné pokoře. Žádnému z nich však nedává rozhřešení. Jako kdyby chtěl naznačit, že v mravně zpustlé společnosti není místo na opravdový cit, že naivní ušlechtilost před ničím neochrání.

JAN JAROŠ

Pátek 18. 2. 2005 NOVA - 9.25 hodin

Sestry v akci

Dvojčata Ashley a Mary Kate Parkerovy prahnou po tom, aby se staly ve škole populárními. Jenže způsob, kterým se to nakonec podaří, si jistě nepředstavovaly ani v těch nejdivočejších snech. Stanou se středem pozornosti sdělovacích prostředků, když se jim náhodou podaří zkřížit plány mafie a překazit loupež nesmírně cenného diamantu. Postříkají totiž prchajícího lumpa kečupem a ten propadne panice v domnění, že byl postřelen. Dívky mají vypovídat v chystaném soudním přelíčení, což nehodlá připustit mafiánský boss, a tak musí být rodina Parkerova zařazena do programu na ochranu svědků.

Režie Craig Shapiro. Hrají Mary-Kate a Ashley Olsenovy, Jim Meskimen, Tamara Clatterbuck, Robert Miano, Jason Clarke a další.

Sobota 19. 2. 2005 ČT 1 - 14.25 hodin

Sarah, prostá a vysoká

Sarah Wittingová žije se svým milovaným mužem Jacobem na farmě v Kansasu. Miluje stejnou měrou jejich šestiletou dcerku i Jacobovy dvě děti z prvního manželství. Píše se rok 1918 a první světová válka vrcholí kdesi daleko v Evropě. Zdá se, že jediným problém bude přečkat dlouhou zimu a chřipkovou epidemii, která si už vyžádala své mrtvé. Pak se ale na obzoru objeví osamělý jezdec a zamíří přímo ke stodole Wittingových. Neznámý starý muž tají svou totožnost tak dlouho, jak to jen jde. Nakonec neochotně prozradí, že je Jacobův dávno ztracený a domněle mrtvý otec John. Kdysi odešel od rodiny a nechal své ženě na bedrech starost o rozsáhlé pozemky. A nechal zde také syna, jenž mu to nikdy neodpustil..

Neděle 20. 2. 2005 PRIMA - 21.40 hodin

S nasazením života

Tajný agent Frank Horrigan je pronásledován pocitem viny - vyčítá si, že nedokázal zabránit atentátu na prezidenta Kennedyho v Dallasu v r. 1963, kde byl přítomen jako člen ochranky. Po třiceti letech od té události v rámci svého tajného úkolu prověřuje osoby, které by mohly ohrožovat současného prezidenta. Při prohlídce apartmá jednoho muže najde výstřižky a fotografie z různých atentátů z historie. V databázi navíc zjistí, že mužova identita je falešná. Nedlouho nato se mu muž telefonicky ozve a sdělí mu, že plánuje zabít prezidenta. Navíc vyzve Franka, aby se mu v tom pokusil zabránit.

Hrají Clint Eastwood, John Malkovich, Rene Russoová, Dylan McDermott, Gary Cole, Fred Dalton Thompson, John Mahoney a další.