číslo 8
vychází 14. 2. 2005

Tipy ČRo

Pondělí 21. 2. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 5.05 hodin

O ptačí nespavosti

Nedávno se američtí vědci pozastavili nad faktem, že tažní ptáci letí často celou noc a ani ve dne toho moc nenaspí. Jejich odolnost k nevyspání je obdivuhodná. Severoamerické pěvce příbuzné našim strnadům čeká dvakrát do roka pouť dlouhá bezmála 4500 kilometrů. Na podzim odlétají z Aljašky do slunné Kalifornie, na jaře se vracejí zpět. Tihle drobní ptáci zvládnou cestu napříč severoamerickým kontinentem během jediného týdne a najednou urazí až 1500 kilometrů. Táhnou většinou v noci a vydrží letět bez přestávky až sedm hodin. V horečné aktivitě nepolevují ani přes den, kdy shánějí potravu. Na spánek jim moc času nezbývá. Kupodivu to na nich není znát. Náš obdiv si nezaslouží jen samotný let. Pták řeší během tahu složité úlohy z navigace a musí se mít na pozoru před dravci. Všechno zvládá.

Nevyspalý člověk si při obdobných, těžkých zkouškách vede o poznání hůře - nesoustředí se, zmatkuje, dopouští se chyb. Jak se vůbec tažní ptáci vypořádávají s nedostatkem spánku? Dávají si přes den někde "šlofíka"? Letí v jakémsi "náměsíčném" stavu, kdy jejich tělo pracuje, ale mozek spí? Tým vědců sledoval aktivitu mozků u ptáků připravujících se k tahu. S úžasem sledovali proměnu, kterou ptačí mozek v tomto období prodělal. Nejnápadnější byl nástup těžké nespavosti. Ptáci trávili spánkem jen třetinu obvyklého času. Nevyspalý pták mimo období tahu je však na tom podobně jako člověk. Je unavený - fyzicky i duševně. Při tahu však ptákům nevyspalý mozek funguje stejně, jako kdyby se vyspali do růžova. Tajemství úžasné výkonnosti nevyspalých ptáků tkví v tom, že během tahu spí úplně jinak než ve zbývajících obdobích roku...

Přitom i pro ptačí mozek je spánek velmi důležitý. Můžeme si to názorně ukázat na příkladu mláděte, které se učí zpívat. Přes den týrá ptáče hrdélko a ve spánku si své pokusy přehrává ve sluchovém centru mozku. Ptačí pěvecký učeň si tak ve spánku cvičí zpěvná centra v mozku a neustále se zdokonaluje. O to větší záhadu tedy představuje fakt, že během tahu zpracují ptáci v mozku neuvěřitelnou spoustu informací bez toho, že se pořádně vyspali. Zapamatují si kurz tisícikilometrových migrací a vtisknou si do paměti důležité orientační body. Jak to zvládnou? Kdy a jak se jejich mozek záplavou dat prokouše? Odhalení téhle záhady nebude jednoduchý úkol. Snad aby se na něj vědci nejdřív pořádně vyspali.

(bi)