číslo 8
vychází 14. 2. 2005

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Neděle 27. 2. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04
Rrepríza 3. března v 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 505

Užaslé baroko

Braunovy sošky trpaslíků ze zahrady zámku v Novém Městě nad MetujíNarodil se 24. února roku 1684 v malé vísce ve středním Tyrolsku jako pátý z devíti dětí kováře a sedláka Jakuba Brauna. Rodina to sice byla kovářská a selská, ale její děti dostaly do vínku výtvarné nadání.

Devět dětí v rodině, to je devět hladových krků. Už aby se zase některý z nich vydal do světa. To znamená na vandr. Že by Matyáš? Mohl by, však je mu už čtrnáct. Takže: na vandr. V tomto případě na umělecký vandr. Kam? Do Itálie přece. Itálie nebyla od Braunova rodiště moc daleko - stačilo si to namířit přes Alpy průsmykem u horního Gurglu, a pak už jenom pěkně z kopečka cestou před Bolzano a Trident do Benátska.

Mladý Matyáš tu strávil několik let. Kompozice vášnivých pohybů těl, rozmáchlých gest rukou i divoké mimiky tváří, důmyslné utváření šatu jako aktivní složky plasticity díly, kontrastní optická hra světel a stínů - tato základní písmena barokní abecedy si mladý Braun osvojil právě na severu Apeninského poloostrova. Kde získal peníze na svůj italský pobyt? Zřejmě mu je poskytl opat proslulého cisterciáckého kláštera ve Stamsu. Jenomže otec opat zemřel a jeho nástupce neměl pro umělecký sponsoring ani peníze, ani smysl. Co teď? A kam teď?

Namířil si to do Drážďan, ale pak ho osud zavál jinam. Možná to byl vzdělaný cisterciák Augustin Kastner, kdo toho ambiciózního, schopného, ani ne pětadvacetiletého umělce nasměroval do Čech. Konkrétně mu sehnal práci u opata cisterciáckého kláštera v Plasech Evžena Tittla. Braun - po zastávce v Salcburku a povinné zdvořilostní návštěvě v Plasech - dorazil do Prahy někdy v roce 1708. Ubytoval se v cisterciáckém domě v Široké, dnes Jungmannově ulici na Novém Městě pražském. Čtvrť plná vzdušných zahrad ho okouzlila natolik, že se zde rozhodl zůstat natrvalo.

Ten mladík z Tyrol nepřišel do Prahy jako nějaký začátečník. Doprovázela ho pověst schopného sochaře. Brzy po svém příchodu byl doslova zahrnut úkoly. Praha v něm získala umělce, na kterého dlouho čekala - vždyť volnou plastikou se v pobělohorské době u nás zabývalo jenom pár postav. Leč kde se vzal, tu se vzal elegantní a moderní Matyáš Bernard Braun.

JOSEF VESELÝ