číslo
9 |
|
Rozhlasová publicistika |
|
POEZIE V ROZHLASE Český rozhlas 3 - Vltava, 6. března, 9.30 hodin Michelangelův žhoucí plamen Stále ještě pozapomenutý, neturistický okraj italské Toskány: Valtiberina. Země je to přívětivá, s valy hor a se žlaby zařízlých údolí. Velmožové z Arezza, páni z Rimini i římští patriciové si v tomto kraji stavěli své paláce a honosné vily. Na kopcích tohoto reliefnatého kraje se dodnes tyčí nedobytné hrady a kamenná hnízda opuštěných vsí. V lesnatých kopcovitých porostech tam František z Assisi zakládal kláštery a zanícenost ducha proměňovala tento vystrkov v léčivé duchovní útočiště. A pak - v Sansepolcru se narodil renesanční malíř Piero della Francesca a o pár kilometrů dál a výše, v malé obci Caprese, přišel na svět Michelangelo Buonarroti, architekt, sochař, malíř a básník. Stalo se 6. března 1475, v domku neúměrně malém k jeho budoucímu mohutnému dílu. A není jistě pochyb o tom, že přestože budoucí sochař v rodišti strávil jen krátkou dobu, okolní hory se vepsaly v jeho prostorové cítění a umění pronikat k srdci kamene. Je všeobecně známo, že Michelangelo střídavě působil v Římě a Florencii, až se v roce 1537 definitivně přestěhoval do věčného města, kde v té době pracoval zvláště na dostavbě svatopetrského chrámu. Do té "chvíle" spadá také jeho vroucí náklonnost k mladému a oddanému Tommasu de Cavalieri (po sochařově smrti bděl nad prováděním jeho poslední vůle) a ke zbožné, ovdovělé Vittorii Colonně, dvěma adresátům Michelangelových veršů. Rozpětí sochařova básnického "zpěvníku" je značné - od burleskních veršů (sarkastických a zoufalých stesků starého muže) až po milostnou lyriku a úvahy o smyslu umění. Řada jeho sonetů svědčí o trýznivém prožívání vlastní tělesnosti a o náboženském zneklidnění, která tuto poezii posouvá na práh evropského baroka: Zmatená duše bdí a bádá, hledá / a nenalézá - snad jen vespod v hrudi / hřích velký, neznámý; i on však vzbudí / nesmírný soucit tvůj, jenž duši zvedá. Právě v den 530. výročí narození velkého italského tvůrce Michelangela Buonarrotiho se můžete s jeho poezií (v překladech Jana Vladislava a Pavla Eisnera) setkat v pravidelném nedělním Souzvuku. MILOŠ DOLEŽAL |
|