číslo 9
vychází 21. 2. 2005

Tipy ČRo

Pondělí 28. 2. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.07 hodin

Jaké je to být netopýrem?

Každý, koho zajímalo, jak vypadá mozek, ať lidský nebo zvířecí, se na samém počátku potkal se svízelí. Tou byly obrázkové atlasy. V minulosti se dost obtížně sháněly. A jak v minulosti, tak dnes jsou velmi drahé. Není to tak dávno, co vznikly hned dvě světové elektronické databáze neurověd. - Byl bych v pokušení říci, konstatuje v Meteoru primář MUDr. František Koukolík, že obsahují všechno, co je o nervovém systému člověka známo a důležité. A na čem zrovna vědci pracují. Kdybychom se chtěli podívat na lidský mozek, můžeme otevřít počítač a připojení k internetu... Zjistilo se, že vědci užívají pro označení různých oblastí mozku a jejich spojení na sto tisíc různých pojmů. Vědci se snaží dohodnout, co je co. Spolupracuje přitom 15 univerzit, 22 výzkumných skupin. Atlasy jsou fantastické, můžete si prohlížet mozek po řezech, v různých rovinách, různě zpracovaný. I lidé, kteří mají trochu horší prostorovou představivost, pochopí přesně, co jim atlas říká s milimetrovou přesností. Zjistí, jak příroda stavěla složitější mozky od chvíle, kdy se na Zemi objevily. V atlasu je víc než 175 vzorků. Můžete se podívat, co nosí v hlavě delfín, velryba, vlk, pes, kočka, lev, leopard, panda i tuleň, slon, lemur, šimpanz nebo gorila. My lidé máme často sklon považovat se za něco zcela výlučného. Výluční jako druh jistě jsme - máme jazyk, vyrábíme nástroje, které vyrobí jiné nástroje, máme kulturu. Ale to nás ani trochu nezbavuje našich kořenů - máme je společné se vším živým na Zemi. Máme je společné i v tom, na co jsme nejpyšnější - v činnosti vlastního mozku. Jeden filozof před časem položil otázku, jaké je to být netopýrem. Pravděpodobně se nikdy nedokážeme plně vžít do netopýra. Ale ze stavby a činnosti jeho mozku, porovnáme-li je s jeho chováním, se na leccos přijít dá.

(bi)