číslo 11
vychází 7. 3. 2005

Názory, komentáře

TELEVIZNÍ GLOSÁŘ

Důvod k optimismu

Glosovat pořady, které se vyskytují v hlavním vysílacím čase sobotních večerů TV Nova, mívá smysl pouze tehdy, pokud se aspoň náznakem odchýlí od typizovaného standardu. Občas by si však možná některá novácká sobotní podívaná zasloužila pár poznámek právě proto, že zkamenělý ideál naplní na sto deset procent. Tak jako poslední únorový víkend přímým přenosem volby první České Miss. Drobným problémem je, že ke standardizované exhibici amatérských krasavic a profesionálních VIPáků (v čele s všudypřítomnými Ondřejem Hejmou a Halinou Pawlowskou.), lze těžko něco dodat. Zvlášť, když za zmínku tentokrát nestojí ani poněkud pubertální konferenciérský výkon pohotově angažovaného "snowboarďáka" Vojty Kotka, ani málo překvapivá ochota Václava Klause posvětit svým prezidentským vystoupením ryze komerční projekt své někdejší spolupracovnice.

Jednu přednost však podobné naleštěné duchaprázdné televizní přehlídky jednoty šiků mediálního showbusinessu mají. Jsou kontrastním pozadím pro pořady a osobnosti z opačného konce televizního i lidského spektra. Onu únorovou sobotu večer měla náhodná konfrontace dvou protikladných světů neobvyklou názornost: týž den si do svého půlnočního posezení na ČT 2 pozval Pavel Anděl vítězku loňského hysterického hledání první české Superstar, Anetu Langerovou.

Chopit se příležitosti a prodat sám sebe do služeb zábavního velkoprůmyslu je dnes natolik běžné, že člověka pomalu už ani nepřekvapí, zahlédne-li například v playbackovém křoví výše zmíněné "missí" estrády osobnost formátu kytaristy Radima Hladíka. Loňské posoutěžní proklamace Anety Langerové "o vlastní cestě" proto právem působily daleko spíš jako úsměvná zbožná přání naivní dívenky, než reálná alternativa obchodníky naprogramované budoucnosti právě zrozené hvězdy. Skutečnost, že téměř po roce z nich nejen nemusela vzít jediné slovo zpět, ale naopak je tvrdohlavě naplňuje činy, si zasluhuje obdiv a uznání.

Potkat na obrazovce talentovanou osobnost, která ví, proč a jak se nechce stát pouhou dobře prodejnou loutkou, vždy potěší. Je-li jí (pouhých) osmnáct let, jako Anetě Langerové, je to skoro zázrak. Pro diváky poslední únorové Noci s Andělem bylo živé setkání s ní v neposlední řadě i důvodem k optimismu. Třeba nás ani v budoucnosti nečeká jen teror televizních kašpárků.

JAN SVAČINA