číslo
12 |
|
Hudba |
|
NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE Bára má prostřeno Talentovaná západočeská písničkářka Bára Šindelářová debutovala již před šesti lety čtyřpísňovým CD Déšť. To jí bylo patnáct let. Nyní studuje výtvarné umění na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a s kapelou Francisco vystupuje v plzeňských klubech. Její skupina nese v názvu křestní jméno hudebníka, který se ukázal být pro zpěvaččino nové album Prostřeno klíčovým. Klasicky hudebně vzdělaný Francisco Maldonado Tera pochází z Ekvádoru, na Plzeňsku vyučuje hře na kytaru a Bářiny písně se mu zalíbily. Začal ji doprovázet na pódiích (například loni na Zahradě písničkářů v Kuřimi) a její přísně autorský repertoár také zaranžoval pro skupinu, v níž nalezneme jak baskytaristu a hráče na bicí a perkuse, tak akordeonistu, houslistku a trumpetistku. Již z nástrojového obsazení je patrné, o jak pestrý zvuk se skupina Francisco na CD Prostřeno (vyd. Avik, 2004) pokusila. Zvláště latinskoamerický "kabátek" písničkám Báry Šindelářové sluší, v nejlepších okamžicích (Bajlando) může posluchači nahrávka dokonce připomenout jiskření mezi Zuzanou Navarovou a kytaristou Ivánem Guttiérezem na živém Zeleném albu. Další osobností domácí scény, s níž bude Bára zřejmě srovnávána, je Radůza - i ta je ovšem zatím technicky a výrazově o dost lepší zpěvačkou. Přesto si však lze představit, že by Šindelářová v písních typu U Mořské panny, Maria nebo Náhrdelník mohla časem dosáhnout potřebné přesvědčivosti. Sympatické album Prostřeno tedy vnímejme jako slibný závdavek - na stůl se už brzy mohou servírovat opravdové lahůdky. (miš) |
|