NOVÉ
ZVUKOVÉ NOSIČE
Bára má prostřeno
Talentovaná
západočeská písničkářka Bára Šindelářová debutovala již před šesti lety
čtyřpísňovým CD Déšť. To jí bylo patnáct let. Nyní studuje výtvarné umění na
Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a s kapelou Francisco vystupuje v
plzeňských klubech. Její skupina nese v názvu křestní jméno hudebníka, který
se ukázal být pro zpěvaččino nové album Prostřeno klíčovým. Klasicky hudebně
vzdělaný Francisco Maldonado Tera pochází z Ekvádoru, na Plzeňsku vyučuje
hře na kytaru a Bářiny písně se mu zalíbily. Začal ji doprovázet na pódiích
(například loni na Zahradě písničkářů v Kuřimi) a její přísně autorský
repertoár také zaranžoval pro skupinu, v níž nalezneme jak baskytaristu a
hráče na bicí a perkuse, tak akordeonistu, houslistku a trumpetistku. Již z
nástrojového obsazení je patrné, o jak pestrý zvuk se skupina Francisco na
CD Prostřeno (vyd. Avik, 2004) pokusila. Zvláště latinskoamerický "kabátek"
písničkám Báry Šindelářové sluší, v nejlepších okamžicích (Bajlando) může
posluchači nahrávka dokonce připomenout jiskření mezi Zuzanou Navarovou a
kytaristou Ivánem Guttiérezem na živém Zeleném albu. Další osobností domácí
scény, s níž bude Bára zřejmě srovnávána, je Radůza - i ta je ovšem zatím
technicky a výrazově o dost lepší zpěvačkou. Přesto si však lze představit,
že by Šindelářová v písních typu U Mořské panny, Maria nebo Náhrdelník mohla
časem dosáhnout potřebné přesvědčivosti. Sympatické album Prostřeno tedy
vnímejme jako slibný závdavek - na stůl se už brzy mohou servírovat
opravdové lahůdky.
(miš) |