číslo
14 |
|
Tipy ČRo |
|
Tosca s Licitrou a Guleginovou z Met Žádná z Pucciniho oper nevzbudila tolik nevraživosti a zároveň nadšení jako Tosca. Důvodem byla údajná hrubost až brutalita základního příběhu. Prvně viděl Giacomo Puccini toto Sardouovo vypjaté drama ve Florencii v roce 1895. Toscu tehdy hrála slavná francouzská tragédka Sarah Bernardová. Už tři roky poté začal Puccini komponovat tento zpěvoherní příběh podle italské adaptace Luigiho Illiky a Giuseppe Giacosy, kteří původních pět dějství zeštíhleli na tři. Prý se tito horkokrevní italští literáti hodně hádali, Giacosa chtěl více veršů a méně akčního příběhu. Poslední slovo však měl skladatel. Vynechal ještě jednu árii, kterou měla Tosca zpívat ve třetím jednání nad Cavaradossiho mrtvolou. Puccini trval na tom, že opera musí skončit krátce po malířově popravě a tvrdil, že by tato árie měla název "kabátová", protože obecenstvo by se už během ní oblékalo.
Světová premiéra Tosky se uskutečnila v římském divadle Teatro Costanzi 14. ledna 1900 podle přání skladatelova nakladatele Riccordiho, který chtěl i při prvním uvedením zachovat neopakovatelnou autentičnost místa: kostel Sant´Andrea della Valle, palác Farnese a Andělský hrad. V obsazení první noci díla čteme jména Haricley Darclée, Emilia de Marchiho a Eugenia Giraldoniho. Už rok poté byla Pucciniho Tosca uvedena v Metropolitní opeře v New Yorku. Praha ji měla možnost poznat v českém jazyce už v roce 1903. IVAN RUML |
|