číslo 15
vychází 4. 4. 2005

Názory, komentáře

JAK TO VIDÍ RUDOLF KŘESŤAN

Z autorova cyklu fejetonů na vlnách Českého rozhlasu 3 - Vltava

Dopis v ústrety

Vážený mistře Cervantesi,

jste nesmrtelný spisovatel, a když je někdo nesmrtelný, tak žije. Předpokládám, že s jarním teplem se vydáte na mezinárodní autorské turné - v rámci jubilea prvního vydání proslulého Dona Quijota. Doufám, že v rámci celoročních oslav tohoto 400. výročí navštívíte i naši republiku.

Jste u nás oblíbený podobně jako William Shakespeare. Jistě není náhodou, že encyklopedie kamuflují vaši i jeho nesmrtelnost tím, že jste prý zesnuli ve stejný den, ve stejný měsíc i ve stejný rok. Tedy 23. dubna 1564. Je to neuvěřitelná shoda, ale u géniů je možné všechno.

Traduje se, že záhy po vytištění vašeho slovutného díla spatřil tehdejší král Filip III. smějícího se mladíka nad knihou a prohlásil: "To musí být nějaký blázen - nebo čte Dona Quijota!"

Mistře Cervantesi, jistě je vám důvěrně známo, že váš román nevzbuzuje jen smích. Současný český hispanista Jan Jícha napsal v Lidových novinách u příležitosti čtyřsté existence vaší slovutné knihy, že "větrné mlýny pořád ještě stojí, i dnes si předěláváme skutečné problémy na zástupné a do nich pak vehementně bodáme vetchými dřevci".

Předpokládám, že o tuto tematiku projevíte zájem i při zdejším pobytu. Symbolické vyjádření o boji se zmíněnými mlýny je v naší zemi velmi frekventované. Pro každého je zosobněním něčeho jiného. Rozhodně se nedá říct, že rčení o větrných mlýnech by u nás mlelo z posledního.

Kromě takových mlýnů pomyslných existují u nás i zcela konkrétní. Dovoluji si doporučit návštěvu toho větrného v Kuželově. S touto obcí je spojen ještě jeden Mlýnek: lidový vyprávěč Vašek Mlýnek z Kuželova. Asi se tak nejmenoval náhodou. Nevím, jak u vás, ale tady se o lidech, kteří mluví hodně rychle, říká, že melou. Jeden z moravských lidových vypravěčů dokonce proslul pod jménem Jozéfek Melhoba.

Navštívíte-li v Česku víc větrných mlýnů, seznáte, že jsou tu dva typy. Jeden takzvaný holandský, druhý německý. Toto pojmenování však není zdaleka tak originální, jako je to, s nímž jsem se setkal ve vaší zemi. Tedy ve Španělsku, kde se větrné mlýny dělí na robustní typ mužský - el molino - a na jemnější typ ženský: la molina.

Jste spisovatel s velkým citem pro jazyk, a tak si vás dovoluji seznámit s několika výrazy a slovními obraty souvisejícími u nás s mletím a s mlýny. Nejen s těmi větrnými, nýbrž i vodními. Ty bývaly u nás častější. Jeden z nich se stal rámcem proslulé české divadelní hry Lucerna. Při vaší zdejší návštěvě to drama možná zhlédnete. Nevím ovšem, zda i ve španělštině se mlynáři říká Pan otec. Kdyby ne, tak vězte, že za jistých okolností může u nás být panem otcem i mlynář bezdětný.

Není mi známo, zda i ve Španělsku se podobně jako u nás používá výrazu "mlýnek" pro spokojené otáčení palců kolem sebe. Natož abych věděl, zda také ve vaší zemi jste měli nějaký utajený policejní tým s názvem Mlýn. A co Mlýnská kolonáda, existuje u vás podobně jako v Karlových Varech? Doufám, že i o tom nám něco povíte: třeba na tiskové konferenci ve Špindlerově Mlýně.

Na oplátku by vás mohlo zajímat, že v jedné z našich lidových písní se zpívá: "Nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn". Text je depresivní. Nelze však vyloučit variantu, že mlýn už chátral a mlynář ho měl výhodně pojištěn. V tom případě pak voda, která přišla, byla vodou na jeho mlýn.

Mistře Cervantesi, odhaduji, že i u vás boží mlýny melou obdobným tempem jako u nás; předpokládám totiž, že jsou nadnárodní společností.

Když jsem pod Toledem projížděl krajem La Mancha, spatřil jsem, že tam mnohé stojí dodnes. Například u Consuegry. Vzhledem k tomu, že ve většině zemí se příjmení tvořila od různých povolání, předpokládám, že i ve španělštině musí být řada Mlynářů. A možná i Mlejnků. Pochybuji však, že některý z vašich Mlejnků byl někdy nositelem tak svérázného jména jako jedna z našich rozhlasových legend: Vilém Prokop Mlejnek. Věřím, že měl smysl pro humor podobně jako vy, a že představa prokopnutého mlejnku ho nijak neurážela.

Váš román o Donu Quijotovi je velkolepým dílem. Původně prý mělo jít o parodii na rytířské příběhy, ale kniha se stala oslavou lidského snu. Proto nebylo náhodou, že už v prvním roce se dočkala pěti vydání!

Vážený mistře, vzhledem k vaší náklonnosti k mlýnům se snažím vám přiblížit jejich roli v českém jazyce. Jsem si vědom, že moje zmínky jsou pouze dílčí. I tak bych byl rád, kdybych přispěl aspoň trochou do mlýna.

Pokud se týče těch větrných, tak jak už jsem naznačil, jsou u nás trvale živým tématem. Jak v přeneseném slova smyslu, tak v doslovném - a to v modernizované podobě větrných elektráren.

Počátkem letošního roku se v obci Boží Dar odehrálo referendum tamních občanů, zda souhlasí s výstavbou větrných elektráren v obci a v blízké lokalitě Rýžovna. Proti jejich výstavbě na Rýžovně bylo 73 procent hlasujících. Proti umístění v Božím Daru pak celých 80 procent. Většinou s obavami, že větrné lopatky by narušily vzhled tamní krajiny a že by možná i hlučely.

Ekologům se výsledek hlasování nelíbil, mají k němu řadu výhrad, ale to už je jiný příběh. Zdržuji se komentáře; píši vám o tom, mistře Cervantesi, závěrem svého listu proto, abych vás informoval, že souboj s větrnými lopatkami může mít i konkrétní podobu. Jsou-li u některých našich občanů neoblíbené, pak u zlodějů naopak ano: na Frýdeckomístecku ukradli rovnou celý sloup větrné elektrárny!

Jsem přesvědčen, že návštěva naší země bude pro vás zajímavá. Určitě nebudete mít dlouhou chvíli. A kdyby přece jen, jistě byste si ji uměl stylově ukrátit: při deskové hře zvané mlýn.