číslo 15
vychází 4. 4. 2005

Zpět na obsah         

Tipy ČRo


Pondělí 11. 4. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.05 hodin

V přírodě se krade i obdarovává

Představa, že přenosem genů do rostlin pácháme něco, co tu nikdy nebylo, je od základu mylná, tvrdí v Meteoru profesor ing. Jaroslav Petr. - Celá příroda finguje jako jedna velká genová burza, kde se mění, handluje, ale i krade a obdarovává. Nikdo netvoří z tohoto směnného genového obchodu výjimku. Dokonce ani lidé ne. Bezmála deset procent naší dědičné informace jsme získali od virů, kteří nakazili naše dávné předky a vnesli svou dědičnou informaci do jejich dědičné hmoty. Je to pětkrát více než jsou naše vlastní geny. Jeden takový virový gen nám dokonce slouží k tvorbě placenty a člověk by bez něj nemohl plodit děti. Zdá se, že do lidské DNA vnesly své geny i bakterie. A tak když vnášíme geny do bakterií, rostlin nebo živočichů, není to zpupná vůle. Spíše jen půjčka za oplátku. Co se skrývá za postupem genetické modifikace? Je to cílený zásah do dědičné informace vybraného organismu - bakterie, rostliny, živočicha. Není to nic nového - novinkou je jen schopnost "strefit se" do rostlinných genů. Člověk měnil dědičnou informaci mnoha pozemských organismů odedávna. Proměna plané teosinty s malými semeny na kukuřici rodící palice plné velkých zlatavých zrn se neobešla bez závažných změn v dědičné informaci. Ty probíhaly skrytě uvnitř rostliny a ani dávní indiánští zemědělci ani jejich pozdější následovníci netušili, co se v dědičné informaci kukuřice vlastně děje. Dokonce i po odhalení tajů dědičné hmoty, DNA jsme často používali k zásahům do dědičné informace organismů brutální nástroje a až příliš často jsme se podobali neurvalcům, kteří otevírají kapesní hodinky otvíračem na konzervy. To například, kdy se rostliny vystavovaly účinku radioaktivního záření nebo vysoce toxických chemikálií v naději, že nabouráme jejich DNA tak šťastně, že dosáhneme kýženého zlepšení ve vlastnostech rostliny. Moderní genetika poprvé dovoluje biologům vystupovat v roli jakýchsi genových krejčích. Umožňuje jim izolovat vybraný gen, upravovat jej a opět jej vracet do živých organismů, které tak získávají nové vlastnosti. Ve svém konečném důsledku se tento postup neliší od klasického šlechtění. Dílo genového inženýra není výsledkem slepé náhody, ale přesného záměru.

(bi)