číslo 15
vychází 4. 4. 2005

Tipy ČRo

Sobota 16. 4. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30 hodin

Wagnerovský víkend s Vílami a Rýnským zlatem

Opera a hudební drama jsou neodmyslitelně spjaty se životem a prací skladatele Richarda Wagnera (1813?1883). Pro víkend věnovaný tomuto německému géniovi na stanici Český rozhlas 3 - Vltava jsme z operního odkazu vybrali dvě zahajovací díla. Na sobotu jsme zařadili tvůrcovu prvotinu Víly, v neděli pak zavítáme do pražského Národního divadla na souborné provedení Wagnerova Prstenu Nibelungova, který bude otevřen předvečerem s názvem Zlato Rýna. Tento mohutný projekt v režii Kurta Horrese, scénografa Tobiase Richtera a pod taktovkou Johna Fioreho je výsledkem úzké spolupráce naší první scény s Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu-Duisburgu. Jde o první souborné provedení Ringu v naší Zlaté kapličce.

Sobotní Operní večer bude patřit velké romantické zpěvohře o třech dějstvích Víly, jejíž libreto napsal sám dvacetiletý skladatel podle Gozziho hry La donna serpente (Hadí žena). Bude uveden snímek z roku 1983.

Zlato Rýna, Valkýra, Siegfried, Soumrak bohů - to jsou části operní tetralogie Richarda Wagnera Prsten Nibelungův (Der Ring des Nibelungen). Skladatel, který tento více než šestnáctihodinový kolos nazval Slavnostní hrou o třech dnech a jednom předvečeru (Ein Bühnenfestspiel für drei Tage und einen Vorabend), si sám napsal libreto podle staré severské ságy o Nibelunzích. Dílo, které ve svém celku poprvé zaznělo v srpnu 1876, v tehdy nově postaveném Festspielhausu v Bayreuthu, vytvářel Wagner plné čtvrt století. Obsah prózy pro svůj zamýšlený hudebně dramatický cyklus navrhl už 4. října 1848. Nejdříve sepsal libreto pro Siegfriedovu smrt. To byl základ, od něhož odvodil zpětné vypravování dřívějších událostí. Následovaly Mladý Siegfried, pak Valkýra a nakonec Zlato Rýna, označené samotným Richardem Wagnerem jako předvečer, německy Vorabend. Poprvé zaznělo Zlato Rýna v mnichovském Královském dvorním národním divadle 22. září 1869. Pojednává o podlé Alberichově loupeži rýnského zlata, o chamtivých obrech Fasoltovi a Fafnerovi, kteří postavili sídlo bohů Walhalu, i o krádeži světovládného prstenu a zázračné přilbici (Tarnhelm), jež učinila každého neviditelným, proměnila ho v jakýkoliv tvar či věc a přemísťovala jej na kterékoliv místo rychlostí myšlenky.

IVAN RUML