číslo
16 |
|
Rozhlasová publicistika |
|
POEZIE V ROZHLASE Sobota 23. dubna, Český rozhlas 3 - Vltava, 22.45 hodin Jsem noc Básnířka Selma Meerbaumová-Eisingerová se narodila roku 1924 v Černovicích na Bukovině, někdejší výspě rakousko-uherské monarchie. Osudy tohoto města, obývaného pestrou směsicí různých etnik, byly v minulém století velmi pohnuté. Po rozpadu monarchie patřily Černovice postupně Rumunsku, pak Sovětskému svazu a v období německé okupace připadly opět Rumunsku. Dnes je pod názvem Černovcy najdeme na mapě Ukrajiny. Téměř polovinu obyvatel Černovic a zároveň jejich intelektuální elitu tvořili až do druhé světové války Židé, z jejichž středu vzešli slavní černovičtí německy píšící básníci jako Paul Celan nebo Rosa Ausländerová. Jejich vrstevnicí byla i Selma Meerbaumová-Eisingerová, dívka, která začala psát básně jako patnáctiletá. Její album s názvem Blütenlese, Květobraní, obsahuje 57 rukou psaných básní, které pocházejí z let 1939 až 1941. Básně z alba Květobraní byly určeny Selmině první lásce, o rok staršímu Lejzeru Fishmanovi z Černovic. Po zřízení černovického ghetta roku 1941 vykonává Lejzer Fishman nucené práce mimo ghetto. V červenci 1942 je Selma Meerbaumová-Eisingerová deportována na Ukrajinu. Prostřednictvím kamarádky Else Schaechterové se jí podaří propašovat album svých básní Lejzerovi, jemuž je věnuje "na památku a jako dík za tolik nezapomenutelně krásného v lásce". Lejzer Fishman si album ponechá do roku 1944. Před plánovaným útěkem z rumunského pracovního tábora je vrátí Else Schaechterové, protože se bojí, že kdyby jeho plán nevyšel, básně by se ztratily. Jednadvacetiletý Lejzer Fishman zahynul 5. srpna 1944 s dalšími židovskými uprchlíky směřujícími do Palestiny na plně obsazené turecké lodi Merkuré, kterou v Černém moři torpédovala sovětská ponorka. 16. prosince 1942 podlehla Selma Meerbaumová-Eisingerová v táboře Michajlovka na Ukrajině tyfové nákaze. Až v roce 1968 se v jedné antologii vydané v bývalé NDR objevila báseň Poéma, kterou Selma napsala v létě 1941, dva dny po příchodu rumunských jednotek do Černovic. Všiml si jí někdejší Selmin třídní učitel z Černovic, který po válce přesídlil do Izraele, a začal po odkazu své žačky pátrat. Podařilo se mu najít rukopis Květobraní, který zveřejnil v roce 1976 jako soukromý tisk v nákladu 400 exemplářů. Portrét Selmy Meerbaumové-Eisingerové z pera Jürgena Serkeho, který vyšel roku 1980 v časopisu Stern, upozornil na její osud a dílo také německé čtenáře. Na Serkeho, který je u nás znám hlavně díky své knize "Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou", se bezprostředně po publikaci jeho článku obrátilo nakladatelství Hoffmann und Campe, které následně vůbec poprvé knižně vydalo všech 57 básní ze Selmina alba. ALENA BLÁHOVÁ |