číslo
18 |
|
Tipy ČRo |
|
Sobota 7. 5. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin Blachutův Dalibor opět zabouří Třetí Smetanova opera Dalibor (1868) překvapila po slunné Prodané nevěstě chmurnou atmosférou pozdně gotického příběhu a neobyčejnou vášnivostí citu. Smetanovi nabídl libreto Josef Wenzig, který sice česky cítil, ale byl německy vychován a v německém jazyce psal. Jeho text přeložil Ervín Špindler, aby mohl Smetana komponovat na verše v češtině. Hrdina, podle něhož je opera pojmenována, se vyskytuje v kronice Viktorina Kornela ze Všehrd a pak v Palackého Dějinách národu českého. Je to statečný rytíř, který se ujme utiskovaného lidu a je za to královskou mocí odsouzen v roce 1498 k smrti. Wenzig učinil Dalibora středem příběhu, v němž sehraje důležitou roli sestra zabitého ploskovického purkrabího Milada. Tato citově vášnivá žena se změní během jediné scény - stačí jí na to pouhých 22 minut - z mrazivé mstitelky v milující, oddanou bytost, která pronikne do vězení v přestrojení za hocha a pokusí se Dalibora osvobodit. Její plán selže na osudné chybě: dříve než Dalibor unikne z cely, dostane žalářník, který se domnělého chlapce ujal, děkovný lístek s penězi - a tím je lest předčasně prozrazena. Hlavním motivem Smetanova díla je Daliborova touha uniknout z vězení a vypořádat se po právu se svými nepřáteli. Byla to zjevná alegorická narážka na tehdejší politickou situaci a Daliborova píseň o svobodě působila na tehdejší české posluchače jako zřetelný protest proti rakouskému útlaku. Stejné poslání plnilo dílo v období nacistické okupace i po roce 1968, kdy na naše území vstoupila Sovětská vojska. Smetanova Dalibora uslyšíme v historické nahrávce z roku 1950, kdy se v titulní roli představil Beno Blachut, Miladu ztvárnila Marie Podvalová a českého krále Vladislava ztělesnil Václav Bednář. Toto dílo zazní v předvečer 60. výročí konce II. světové války. Zlaté generaci operních hlasů Národního divadla v Praze je rovněž věnován nedělní pořad Krásné hlasy (8. 5.) na stanici ČRo 3 - Vltava. IVAN RUML |