číslo 20
vychází 9. 5. 2005

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika

ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10

Na nebesích je ráj a na zemi Chang-čou

Čínské město Chang-čou označil už slavný italský cestovatel Marco Polo za místo, ve kterém si člověk připadá jako v ráji. Bývalá císařská metropole přitahuje návštěvníky hlavně přírodními krásami. Bylo tomu tak i v mém případě. Kromě překrásné zahradní architektury mě totiž nejvíc okouzlilo romantikou opředené Západní jezero. Náš autobus zastavil jen několik desítek metrů od promenády vedoucí k jeho břehům. Monzunové období nebylo příliš milosrdné. Naštěstí nepršelo, ale nad hladinou se vytvořil hustý tmavý opar, který snížil viditelnost na minimum. Kromě toho na nás po několika krocích kvůli stoprocentní vlhkosti nezůstala suchá ani nit. Vzali jsme si k srdci radu domorodců, podle kterých je nejlepší způsob, jak Západní jezero poznat, brázdit křížem krážem jeho vody.

Jeden z pavilonů na Západním jezeřePoslední pasažér byl bezpečně na palubě a mohli jsme vyrazit. Ach, to byl pocit, konečně začalo mírně foukat a upocené tváře opět získaly původní barvu. Neumím ale pochopit, jak někteří odvážlivci i v takovém počasí dokážou veslovat v přeplněném člunu. Zřejmě to nedělají poprvé, jezero každý den navštěvují tisíce zvědavců z celé Číny i z daleké ciziny, pro které je okružní plavba nezapomenutelným zážitkem.

Co znamená West Lake pro Číňany? Zeptal jsem se jednoho ze spolucestujících. "Víte, když řekneme, že město je pěkné, mluvíme o něm jako o krásné a elegantní dámě. Kdyby Chang-čou nemělo žádnou vodu, v tomto případě jezero, ztratilo by eleganci. Jsme velmi šťastní a hrdí, že ho tu máme, protože oživuje celé město. Stalo se populárním už v minulosti, kdy město bylo metropolí celé Číny. Mnohé generace, hlavně však známé osobnosti, sem přicházely, nechávaly zde různé zápisy a otisky nohou. Západní jezero zná prostě každý Číňan."

Během jeho vyprávění jsem si začal uvědomovat spojení jezera s minulostí. Odkaz historie se zde zachoval dodnes v podobě vkusných lomených můstků, pavilonů, besídek nebo dominantní pagody Šesti harmonií, postavené na konci prvního tisíciletí. Se vzdalujícím se břehem kapitán stále zvyšoval rychlost, zřejmě i on se nemohl dočkat, až se z mlhy vynoří šedesátimetrové monstrum, které má zvenku třináct, zevnitř jen sedm poschodí.

Skutečně, tato pagoda ze dřeva a cihel je dominantou Západního jezera a tahákem pro všechny návštěvníky. Co ale možná právě ti zahraniční nevědí, je to, že s minulostí jezera se pojí nejedna legenda. Například ta, která pochází ze starých dob, kdy děvčata a ženy ještě nesměly studovat. Proto se někdy stalo, že udělaly něco, co se příčilo zákonům feudální Číny.

Příběh má dva hlavní hrdiny, spolužáky Lianga a Chou. Aby mohla Chou navštěvovat školu u jezera, musela se převléci za chlapce. Její přítel to ale nepoznal. "Jen proto, že o tom nikdo nevěděl, jí dovolili studovat. S Liangem byli dlouhé roky dobří přátelé, když se ale provalilo, že chlapec je ve skutečnosti děvče, jeho přítel zůstal v šoku. Jenže, jak už to v takovýchto příbězích bývá, zamilovali se do sebe. Ale rodiče lásce nepřáli a rozhodli, že se Chou provdá za bohatého muže. Liang se neuměl se ztrátou své lásky vyrovnat a zemřel žalem. I Chou byla dlouho smutná a jednou, když zase plakala na Liangově hrobě, vyletěl z něj motýl. Byla to chlapcova duše. Podobný osud nakonec potkal i Chou. Dnes společně létají v nebi a lidé o nich zpívají písně."

Naše loď bezpečně zakotvila u břehu a mně nezbylo nic jiného než souhlasit s čínským rčením, podle kterého "na nebesích je ráj a na zemi Chang-čou".

MICHAL RYBANSKÝ