číslo 21
vychází 16. 5. 2005

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika

ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10

Jeho Veličenstvo Haag

Ačkoli v Haagu nejezdí jako v Amsterdamu metro, všude se tu dost pohodlně a rychle dostanete tramvajemi a autobusy. Automobilovou zácpu jsem tu nezažil. Mezi velkými dopravními prostředky tiše a spořádaně jezdí šňůry cyklistů a kolem frčí už méně tiše a spořádaně lidé na mopedech. Všichni dávají pozor na dopravní ruch kolem sebe a zvláště tramvaje, které nemají kam uhnout, jezdí velmi obezřetně. Aby je nikdo na křižovatce nepřehlédl, vydávají semafory zvuky jako u nás železniční závory a říkají: "Pozor, jedu a nevyhnu se ti!"

Haag není hlavním městem Nizozemí, ale je sídlem královny, parlamentu a ministerstev. Má přes 460 tisíc obyvatel a ve znaku letícího čápa. Dlouhou dobu byl Haag vlastně vesnicí, až do poloviny 19. století. Předtím se stal městem jen na osmačtyřicet hodin. To když se tu v roce 1811 zastavil Napoleon a přál si nocovat ve městě. Haag se nemohl jen tak přes noc rozrůst o nové domy a bulváry, tak alespoň to málo, co tu bylo, prohlásil Napoleon dočasně za město. Haag je městem s uvolněnou a kosmopolitní atmosférou. V ulicích zní kromě holandštiny směsice dalších jazyků. Žít tady může být příjemné.

Klady svého města vypočítává druhý muž Haagu - zástupce primátora Pieter van Woensel: "Když nás srovnáte třeba s Rotterdamem, ten je téměř výhradně průmyslovým městem, zatímco Haag je město mnohem zelenější. Hezky se tu žije. Máme blízko na pláže. Je tu mnoho turisticky zajímavých míst, hodně obytných zón, sídlí tady důležité úřady, a proto je tu také velmi nízká nezaměstnanost."

Pan viceprimátor mluvil o plážích. Ano, ty jsou odsud jen pár kilometrů. Jak už jsem říkal, stačí sednout na tramvaj - a jste za chvíli u moře. Sice příšerně studeného, na plážích, kde snad neznají bezvětří, ale u moře. Na promenádě v městečku Scheveningen už v březnu vyrostly, jedna vedle druhé, desítky plážových restaurací, které čekají na slunnější dny a houfy návštěvníků. Letní noci tady jistě budou dlouhé a bouřlivé. I když i podvečerní posezení tady je zážitek. "Když mám několik hodin jen sám pro sebe a nemám žádné schůzky a povinnosti, chodím rád na pláže. Je krásné pozorovat západ slunce a moře. K tomu popíjet pivo nebo sklenku růžového vína a jen tak relaxovat," říká zástupce haagského primátora Pieter van Woensel.

Haagu se také někdy říká "mírové město". První mírová konference se tu konala dva roky před začátkem 20. století. V roce 1913 tu nechal ocelářský magnát Andrew Carnegie postavit okázalý Mírový palác, ve kterém se o deset let později usídlil Mezinárodní soudní dvůr. To je místo, které není veřejnosti v době, kdy se právě nesoudí, běžně přístupné. My se tam ale můžeme podívat. Průvodcem nám bude jeho ctihodnost soudce Peter Tomka, první stálý soudce z Česka nebo Slovenska, který v tomto soudním dvoře zasedá.

To byla tedy krátká návštěva u mezinárodního soudu, u kterého se nosí černé taláry. Na víkend se ale celý Haag oblékl do oranžova. To proto, že se slaví královnin den (a také noc) a i čtvrtstoletí jejího panování.

PAVEL NOVÁK