číslo 21
vychází 16. 5. 2005

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 23. 5. 2005 ČT 2 - 21.30 hodin

Lze mravnost vynutit jen tvrdými tresty?

Ačkoli bezesporu nejvýznamnějším filmem, vysílaným v tomto týdnu Českou televizí, je Felliniho novátorská tragikomedie 8 1/2 (ve čtvrtek 26. května), upozorňujeme na něj jen v těchto několika řádcích, protože rozsáhlejší článek jsme mu věnovali při premiérovém uvedení před rokem. Věrni zásadě, že upozornění si zaslouží především díla uváděná poprvé, si povšimneme irského televizního snímku Hříšnice.

Režisérka Aisling Walshová se zde zaměřila na křivdy spáchané na mladých dívkách, pro své "mravně závadné" chování zavřených bez rozsudku a bez možnosti odvolání do klášterních přádelen, aby očištěny tvrdou prací a modlitbami přišly na bohabojnější myšlenky. Hříšnice se natáčely téměř souběžně s mezinárodně známějšími Padlými ženami (uvedenými též u nás), kde Peter Mullan zpracoval identický případ. Důsledně, i když s menší vypravěčskou invencí než Mullan, upozorňuje Walshová na důsledky bigotních mravů i zvrácenost panující v "převýchovných" zařízeních. Přitom se nejedná o nijak vzdálenou minulost, jak bychom by si pomohli pomyslet poučeni třeba četbou Dickensových románů, tyto praktiky byly běžné ještě před několika desetiletími.

Hříšnice zachycují pestré složení znevolněných žen, které měly těžkou prací odčinit necudné skutky. Postihlo to i děvčátka sotva odrostlá sirotčinci, která by jejich půvab jistě vehnal do osidel ďáblových. Mladičká hrdinka (Anne-Marie Duffová) se provinila ztrátou nevinnosti. Očekávání nemanželského dítěte se stalo dostatečným důvodem pro to, aby se za ní zavřela klášterní brána. Přišla o civilní oblek, jméno, je jako trestanec ostříhána nakrátko. Neboť cílem není převýchova, ale zničení osobní identity, bezvýhradná poslušnost.

Hříšnice jistě nepřicházejí s ničím převratně objevným, víceméně opakují, co již vyslovilo několik filmů před nimi, avšak své postřehy sdělují sugestivně a s nepochybnou naléhavostí. Vedle bezprávných hříšnic se režisérka zevrubně věnuje rovněž dozorkyním, s chutí a potěšením deptajícím své svěřenkyně, celému utlačovatelskému systému, svévoli a pokrytectví, které něco takového umožňovaly. Jistě nikoli náhodou právě Duffová - mimochodem, hrála i v Padlých ženách - získala hereckou cenu na televizním festivalu v Monte Carlu.

JAN JAROŠ

Úterý 24. 5. 2005 ČT 2 - 20.00 hodin

Mostar - most křesťanů a muslimů

Před válkou byl mostarský Stari most oblíbeným turistickým cílem, tak jako šikmá věž v Pise nebo Akropole v Aténách. Lidé přijížděli, aby uviděli tento symbol mírového soužití křesťanů s muslimy. Když se most zřítil, svět s hrůzou pozoroval, jak možná navždy mizí mír a kulturní vzájemnost na Balkáně. V obnově mostu lidé uviděli naději pro zhojení válečných ran. Válka skončila a celý svět si přál most obnovit. Bez původních plánů však čekala stavební tým detektivní pátrací akce. Žádné staré plány se nedochovaly. Špičkoví odborníci z celého světa se pokusili rozluštit, jak mohlo být před více než 400 lety vytvořeno tak velkolepé a trvanlivé dílo. Most dokončil v roce 1566 turecký architekt Mimar Hajrudin. Stavbu si objednal sám sultán Osmanské říše Sulejman Nádherný, který potřeboval most tak pevný, aby unesl především jeho vojsko včetně koní a povozů. Hairudin si všechna svá tajemství vzal sebou do hrobu. Žádný z jeho stavebních plánů se nikdy nenašel. Jediné dobové dokumenty, s nimiž mohli dnešní stavitelé pracovat, byly záznamy o pracovní době a materiálu z tehdejších účetních knih.

Středa 25. 5. 2005 NOVA - 20.40 hodin

Tři mušketýři

Ve snaze zjednodušit příběh tak, aby jej pochopil i průměrný americký divák, scénárista David Loughery nelítostně vyškrtal řadu motivů (lásku královny Anny a Buckinghama a tedy celou zápletku s diamantovým náhrdelníkem) a všechno ostatní dokonale zpřeházel, takže z původního Dumasova románu nezůstal kámen na kameni (snad s výjimkou seznámení mušketýrů). Ty tam jsou rafinované intriky kardinála Richelieua, z něhož se stal maniak posedlý touhou zavraždit krále a usednout na francouzský trůn, z podlé Mylady se stala ubohá oběť, kterou zhrzený Athos brání zuby nehty, atd...

Režie Stephen Herek. Hrají Chris O´Donnell, Charlie Sheen, Kiefer Sutherland, Oliver Platt, Tim Curry, Rebecca DeMornay, Gabrielle Anwar a další.

Čtvrtek 26. 5. 2005 NOVA - 23.00 hodin

May Day

Alan Decker a Max Dennis, příslušníci speciální elitní jednotky amerického vojenského námořnictva, jsou pověřeni úkolem střežit Sabrinu Masters, dceru významného evropského diplomata, během její cesty na palubě nejluxusnější zaoceánské lodi Intrepid (Nebojácný) mířící na Havaj. Přes zdánlivou idylu musí být oba osobní strážci ve střehu, protože po dívce jde nejen reportérka, která je odhodlaná vytřískat z cesty příběh na titulní stranu, ale také najatí zabijáci. Odvaha obou mariňáků je navíc podrobena nečekané zkoušce, když se skupina teroristů pokusí ukrást atomovou bombu. Ta však skončí v moři, kde exploduje a vlna, kterou exploze zvedne převrátí loď kýlem nahoru.

Režie John Putch. Hrají Costas Mandylor, David Kaufman, Finola Hughes, Sonia Satra, James Coburn, Alex Hyde-White a další. 

Pátek 27. 5. 2005 ČT 2 - 18.20 hodin

Čaj pro třetího

"Žižka a císař Josef, to byli Čechové!" Tento citát rakouského byrokrata Roubínka z Jiráskovy Filozofské historie je mottem třetího dílu cyklu Čaj pro třetího. Milan Uhde a Jan Konvalinka si tentokrát pozvali profesora RNDr. Františka Šmahela, DrSc., předního českého historika. Přestože středem jeho vědeckého zájmu byl převážně středověk, dostal se po sovětské okupaci - vzhledem ke svým názorům na minulost i současnost - na místo řidiče pražských tramvají. Na historii však nezanevřel a věnoval se jí ve vzácných chvílích volna. A tak řeč bude samozřejmě o našich tradicích a historii, v níž máme často zmatek. Jak je to vlastně s naší národní povahou, s historickým povědomím? Jaká byla úloha žen v dějinách? Co pro nás znamená husitství dnes? Bylo to opravdu vzepětí prostého lidu proti pánům a církvi? Proč se stále tradují různé historické bludy? Kdy jsme byli v minulosti stateční?

Sobota 28. 5. 2005 NOVA - 21.55 hodin

Když nepřítel stojí před branami

Jeden z posledních filmů Jeana-Jacquese Annauda se nazývá Nepřítel před branami. Odkazuje tak k proslulému latinskému rčení Hannibal ante portas: starověký Řím kdysi ohrozila kartaginská vojska. Jen s vypětím všech sil se ubránil a zdánlivě prohranou válku nakonec obrátil ve své vítězství. V podobné situaci se ocitl i Sovětský svaz, když nacistická vojska stanula před Stalingradem.

Vyprávění se odvíjí v intencích výpravné podívané, napěchované pyrotechnickými efekty. Uvidíme zpustošenou krajinu, zčernalou výbuchy a nasáklou krví, s pahýly zničených domů. Kamera nad tím vším virtuozně krouží, z nadhledu zachycuje přesouvající se vojska, náhle zaostříc na výmluvné detaily. Avšak apokalyptická úvodní sekvence, zpodobňující nekonečné proudy sovětských vojáků posílaných do sebevražedných útoků, při nichž je zepředu kosí nepřátelská střelba a vzadu čekají jejich velitelé u kulometů, aby jim zabránili v ústupu, přece jen nedosahuje tragické obludnosti, neboť je umenšena do rozměru pouhého klišé. Annaud chce takto přiblížit atmosféru bojů, protože ty se záhy stanou pouhou kulisou, odsunutou do pozadí.

Režisér se totiž záhy soustředí na westernový střet dvou špičkových ostřelovačů v malebně hrůzném prostředí jedné nejkrvavějších bitev všech dob - pologramotného uralského pastevce Vasilije Zajceva (Jude Law), který se stal zásluhou politruka Danilova (Joseph Fiennes) uctívaným symbolem hrdinného odporu, a německého majora Königa (Ed Harris), jenž na frontu přijel s jediným cílem - Zajceva zlikvidovat.

Annaud se opřel o všechna myslitelná klišé, počínaje láskou obou ruských protagonistů k téže dívce a konče heroicky sebeobětavým rozuzlením. Veškeré postavy jsou načrtnuty jednorozměrně, sošně, bez vývoje a prozření - u Zajceva jen místy probleskne nechuť dál nést tíhu uměle vybudované legendy. Nakonec nejzajímavější postavou je Chruščov (Bob Hoskins), vyslaný Stalinem, aby obranu města zajistil všemi prostředky - připlešatělý mužík postrádá jakoukoli žoviálnost, později pro něho tak příznačnou. Nezbývá než uzavřít zjištěním, že lidský rozměr stalingradské bitvy zatím čeká na své zpodobnění. Ale i tak je nač se dívat.

JAN JAROŠ

Neděle 29. 5. 2005 ČT 2 - 20.00 hodin

Fantastové a blázni všude kolem nás

Další z komponovaných Večerů na téma věnuje Česká televize fantastům, snílkům a bláznům. Lidé, kteří se dají zařadit do některé z uvedených kategorií, se vyskytují všude kolem nás. Někteří své fantazírování dotáhli ke světové slávě, o jiných se svět nikdy nedozvěděl. Jules Verne, jemuž je věnován první film Večera (Podivuhodné cesty Julese Verna) patřil k těm prvním. Začínal jako burzovní úředník, postupně se z něj ale stal "otec - zakladatel" literárního žánru science-fiction; napsal pětapadesát knih, které se dodnes vydávají po celém světě a které se staly i předlohami pro řadu filmových adaptací. Za všechny připomeňme alespoň krásné snímky českého režiséra Karla Zemana.

Další kamínek mozaiky Večera na téma je naopak věnován člověku, o němž dnes ví jen hrstka zasvěcených. V cyklu Lapidárium vznikl portrét Jakuba Hrona Metánovského (Příběh buňátu). Jeho jméno se objevuje v humoristických přílohách, kde se dočteme, že policejního koncipienta nazval "souchňapákem", školního inspektora "pozorovákem" či jak si nechal patentovat lokomotivu, která nepotřebovala trať, protože si sama překládala koleje zezadu dopředu. Byl to blázen? Jenže Jakub Hron vyučoval matematiku a fyziku na gymnasiu v Hradci Králové...

Další vizitka večera nám představí Antonína Šmída (film z cyklu Ego nese název Příběh třetí technické revoluce). Šmíd, ač měl pouze základní vzdělání, se vlastním přičiněním vypracoval na vynálezce v oboru galvanoplastiky. K práci na převratné technologii ho přivedla snaha vyrobit duté kovové šachové figurky pro obchod se suvenýry.

Edisonem z Moravy je ve stejnojmenném snímku nazýván vsetínský vynálezce a podnikatel Josef Sousedík. Už ve své době vyřešil myšlenku úsporného hybridního motoru v elektromobilu, svým dynamometrem konkuroval světovým špičkovým technologiím a zcela původním řešením realizoval motorový pohon trolejbusů či čtyřosých tramvají.

Večer o fantastech uzavírá snímek s názvem Touha po nemožném. Film ze seriálu Soumrak vynálezců vypráví o snu jménem perpetuum mobile.

(top)