číslo 21
vychází 16. 5. 2005

Tipy ČRo

Úterý 24. 5. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 9.00 hodin

Strakonický dudák podle Weinbergera

Ať vezmeme jakoukoliv operní příručku a pídíme se po opeře Jaromíra Weinbergera Švanda dudák, dočítáme se neuvěřitelné věci! Tato u nás prakticky neznámá opera se ve světě dočkala hned po Smetanově Prodané nevěstě nejvíce inscenací. Byla přeložena do 17ti jazyků a hrála se na 170 scénách po celém světě. Průměrně vzdělanými milovníky oper je mimočeskou veřejností považována skutečně za jednu z nejúspěšnějších českých oper. V čem je příčina, že Weinbergerův Švanda dudák v Čechách nezdomácněl? Mohl zde sehrát úlohu autorův dlouholetý pobyt v zahraničí? Jde skutečně o plagiát, který si nezaslouží naši úctu? Anebo sehrálo neblahou úlohu ne zrovna špatné libreto Miloše Kareše? Český posluchač je známý svým patriotismem. Setká-li se s podobou důvěrně známého příběhu Tylovy nesporně krásné báchorky natolik pozměněné jak dějově, tak i personálně (děj se odehrává mimo jiné přímo v pekle, vystupuje zde například loupežník Babinský, Dorotka je Švandovou manželkou atd.), nemá daleko k příkrému odsudku. A hudba? Dočítáme se, že Weinberger navazuje na národní klasiky, podobně jako Kovařovic ve svých Psohlavcích. Další příklad soudu bez konkrétních argumentů! Probíráme-li se hudbou obou jmenovaných děl, při spravedlivé soudnosti musíme připustit, že oněch prvků smetanovsko-dvořákovských tam není více než u jiných a preferovanějších nástupců a že popřít jejich individualitu je nespravedlivé. Naštěstí máme možnost tyto otázky posoudit z nahrávek dotyčných "prokletých" oper. Weinbergerův Švanda dudák se dostal na program známého a dramaturgicky velmi progresivního irského festivalu ve Wexfordu. Nastudování bylo samozřejmě v rukách zahraničních umělců (s výjimkou Pražského komorního sboru vedeného Lubomírem Mátlem) se špatnou češtinou, nicméně určitý obrázek k spravedlivému soudu a vlastnímu názoru si jistě vytvoříme.

BOHUSLAV VÍTEK