číslo 22
vychází 23. 5. 2005

Rozhlasová publicistika

ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10

Pomníčky padlých v texaské Praze

Katolický kostelík Panny Marie v matičce Praze v Texasu, který navštěvovaly na přelomu 19. a 20. století stovky Čechů a Moravanů, měl na začátku 40. let velký smíšený pěvecký sbor. Jak vzpomíná farář John Bílý, válka složení texaské Prahy dramaticky pozměnila. "V té době celý chlapecký sbor musel narukovat, a tak nám zůstal jen sbor dívčí."

Tak jako z okolních texaských obcí obývaných Čechy a Moravany, také z texaské Prahy musel prakticky každý schopný muž narukovat po napadení Pearl Harboru do americké armády. Nejtragičtější byl pro krajany z Prahy rok 1944. Z Evropy i Pacifiku přišla během roku 1944 do městečka v Texasu hned devětkrát zpráva o tom, že jeden z českých vojáků z americké Prahy ve válce zahynul. Jak smutné zprávy přicházely, budovali lidé na památku válečných obětí v okolí pražského kostela kamenné kapličky. V texaské Praze žije jediná pamětnice, dvaadevadesátiletá Anastázie Hájková, která v těchto dnech v kapličkách zapaluje svíčky a nosí tam čerstvé květiny.

Český honorární konzul v Texasu Ray Snokhous připomíná, že krajané, kteří se zde usadili, byli velmi oddaní své nové vlasti, chtěli jí pomáhat a chránit. Na rozdíl od dnes liduprázdné Prahy, v texaském městě West, odkud je pan Snokhous, dodnes žije více než 2 500 českých krajanů a starší si pamatují, že tady tři rodiny přišly ve 2. světové válce hned o dva syny. "Vzpomínají na ně jako na hrdiny a stále si velmi váží jejich obětí," říká Ray Snokhous a pokračuje. "Při obsazení Československa za 2. světové války byli čeští farmáři v Texasu velmi rozzlobení, že Němci napadli jejich původní domovinu, a to v mnohých vzbudilo touhu vstoupit do armády a bránit svou zemi."

Honorární konzul Snokhous si dokonce pamatuje na bitky s německými usedlíky v Texasu, se kterými jinak měli a mají čeští a moravští přistěhovalci dobré sousedské vztahy. "Napětí bylo za války znát ve městě Westu zejména o sobotách. Češi nedali na Československo dopustit a potyčky s Němci tehdy nebyly ničím neobvyklým. Dnes mají v texaské Praze původem německého faráře."

"Moji předkové z rodiny Polanských, kteří pracovali na této farmě u města West v Texasu, měli syna, který přijel až do Plzně s generálem Pattonem, a takových krajanů tady bylo více," tvrdí Raymond Snokhous, ale připouští, že zdejší katolíci, kteří posílali syny z Texasu do války, o ně měli velký strach, modlili se za ně a byli zničení, když se dozvídali o ztrátách.

Clarice Snokhousová, jejíž matka přišla do Ameriky z Břeclavi v roce 1904 říká, že mnoho synů odešlo bojovat a zahynulo, ale jejich rodiny byly silné a patriotické. Proti americké účasti ve válce tady Češi nikdy neprotestovali. "Ray a já stále chodíme na zdejší hřbitov a vzpomínáme na ty odvážné lidi, kteří jsou tady pochováni." Přistěhovalci z Čech a Moravy přicházeli do Ameriky od poloviny 19. století i proto, že doufali, že své syny uchrání od válek. Ve 20. století to pak byli jejich synové a vnuci, kteří šli odhodlaně Evropě pomoci.

MIROSLAV KONVALINA