Středa 1. 6. 2005 Český
rozhlas 2 - PRAHA - 21.30 hodin
Rozhlasová akademie
třetího věku
Z
přednášky PhDr. Věry Menclové vyjímáme: Jakmile se jazyk v 19. století
trochu stabilizoval, přestala si poezie zakládat na své vznešenosti, jak jí
to přikazoval klasicismus, a stala se i nástrojem zábavy nebo satiry. Třeba
už František Ladislav Čelakovský se pustil v době národního obrození do
epigramů, a hlavně Karel Havlíček Borovský objevil možnosti travestie -
využití určité tradiční formy k vyjádření neadekvátního obsahu. Jeho
epigramy jsou důkazem. Jeden příklad za všechny. "Co sám nerad, nečiň
jinému, pravil kantor žáku kdesi, třepaje ho za pačesy." Sám o sobě vtipný
aforistický text korunuje latinský titul Verba movent, exempla trahunt čili
slova hýbají, příklady táhnou. Celý Křest svatého Vladimíra je takovým
příkladem travestie.
Nejsou
to ovšem ještě skutečné hrátky se slovy. K tomu dospívá aspoň náznakem ve
své satirické básni Jakub Arbes, kterého znáte jako autora slavných romanet.
Arbes vydával humoristický a satirický časopis Šotek a tam roku 1881
uveřejnil velmi zaujatý text nazvaný Padámě reklamě.
Kontrolní otázky: 1. S kterým hudebníkem vytvořil Jan Vodňanský
nezapomenutelnou dvojici - například v představení S úsměvem idiota? 2.
Kterého autora (českého nebo světového) byste ještě zařadili do této lekce?
(df) |