číslo
24 |
|
Tipy ČRo |
|
TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 521 Syn krejčího a výčepníka
Brandl
byl umělcem, který uslyšel pod těžkým příkrovem doby hlas života. Ve svém
díle dával promlouvat touze po lidské svobodě a vnitřní nezávislosti. Nořil
se do dávných legendárních událostí, jaké doba žádala, nikoli jako pasivní
služebník šlechtických a církevních
To
napsal o Petru Janu Brandlovi nejlepší znalec jeho díla i života, historik
umění Jaromír Neumann. Kdy se chlapec narodil, to zapsáno není, zůstalo nám
pouze datum křtu v kostele sv. Václava na pražské Malé Straně - 24. říjen
1668. Otec Michal, rodem pravděpodobně Němec, byl krejčí a pocházel z
Falknova (dnešní Sokolov). Do Prahy se dostal poté, co od nás odešli po
třicetileté válce Švédové. Maminka Alžběta byla rozená Hrbková. Pocházela
stejně jako její muž ze selského stavu, jenomže docela jistě českého, z
jihočeské vesnice jménem Přestanice u Sušice. Michal Brandl se za dva roky
po svatbě stal mistrem, otevřel si krejčovskou dílnu a nevedlo se mu špatně:
měšťanstvo dohánělo v módě šlechtu, zakázky se jen hrnuly. Lidé na
sebe věšeli nádheru pro divadlo doby, píše ve
své knize o Petru Brandlovi její autor Jaroslav
Humberger. Každý vařbuchta se skvěl v
krajkách a každý hovnivál nosil krumplování, jen
fráteři všech řeholí se plandali jako
oškubané vrány. Všichni pražští krejčí a s nimi soukeníci
JOSEF VESELÝ |