číslo 24
vychází 6. 6. 2005

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Neděle 19. 6. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.05
Repríza 23. června, ČRo 2, 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 521

Syn krejčího a výčepníka

Brandl byl umělcem, který uslyšel pod těžkým příkrovem doby hlas života. Ve svém díle dával promlouvat touze po lidské svobodě a vnitřní nezávislosti. Nořil se do dávných legendárních událostí, jaké doba žádala, nikoli jako pasivní služebník šlechtických a církevních Petr Brandl...objednavatelů, ale proto, aby z nich vytěžil jako člověk pevně svázaný se zemí trvalá podobenství o lidských osudech, o velkých setkáních a hlubokých přerodech, o okamžicích, které náhle staví všechno, co lidé dosud viděli navyklýma očima všedního dne, do nové významnější perspektivy. Tradiční náboženské náměty se v jeho tvorbě stávají aktuálními příběhy všech lidí a každého člověka.

To napsal o Petru Janu Brandlovi nejlepší znalec jeho díla i života, historik umění Jaromír Neumann. Kdy se chlapec narodil, to zapsáno není, zůstalo nám pouze datum křtu v kostele sv. Václava na pražské Malé Straně - 24. říjen 1668. Otec Michal, rodem pravděpodobně Němec, byl krejčí a pocházel z Falknova (dnešní Sokolov). Do Prahy se dostal poté, co od nás odešli po třicetileté válce Švédové. Maminka Alžběta byla rozená Hrbková. Pocházela stejně jako její muž ze selského stavu, jenomže docela jistě českého, z jihočeské vesnice jménem Přestanice u Sušice. Michal Brandl se za dva roky po svatbě stal mistrem, otevřel si krejčovskou dílnu a nevedlo se mu špatně: měšťanstvo dohánělo v módě šlechtu, zakázky se jen hrnuly. Lidé na sebe věšeli nádheru pro divadlo doby, píše ve své knize o Petru Brandlovi její autor Jaroslav Humberger. Každý vařbuchta se skvěl v krajkách a každý hovnivál nosil krumplování, jen fráteři všech řeholí se plandali jako oškubané vrány. Všichni pražští krejčí a s nimi soukeníci ...malíř neřestí pozemskýchměli v těch letech práce k přetržení a vydělávali těžké peníze na lidské marnivosti. Později ani to nestačilo a mistr Brandl se začal poohlížet po další živnosti. Vydal se na vážné výzvědy do malostranských šenků. Tu i onde vypil svou půlku žejdlíku a tahal z hostinských rozumy. Všímal si zařízení a přičichával k mokré živnosti hodně zblízka. Michal Brandl si otevřel ve své dílně hospodu a začal vydělávat ještě víc, od nového roku 1668 začal čepovat rakovnické pivo s dobrým řízem a vedlo se mu. Byl to chlast té doby nejproslulejší a pijáci za ním táhli kraj světa. Veškerá pražská pivovarnická konkurence ho upřímně nenáviděla, ani hospodští mu nemohli přijít na jméno, protože v Brandlově hospodě bylo od jejího otevření nabito, lidem rakovnické chutnalo a všichni oceňovali neodbornou ruku novopečeného šenkýře, který přetáčel míru...

JOSEF VESELÝ