číslo
25 |
|
Rozhlasová publicistika |
|
ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.10 Mezi posledními hippies v kalifornském Bolinas Vzpomínáte si na Formanovy Vlasy? - Šedesátá léta byla plná romantiky i dramat, vietnamské války, rasismu, přerodu Ameriky a největšího generační vzdoru, jaký kdy Spojené státy zažily. Byla to léta patřící květinovým dětem, hippies, naplněná volnou láskou, odporem k válce, hudbou, nevázaností, sexem a touhou po odlišení... Ostřílený Pavel Pochylý z českého konzulátu v Kalifornii věděl, jak splnit Oldřichu Veselému a Pavlovi Váněmu, brněnským rockovým legendám, jeden z jejich snů: sjednal jim vystoupení v baru městečka Bolinas, které je asi hodinu jízdy po strmých útesech nad Tichým oceánem severně od San Franciska. Zátoku Bolinas objevili hippies v 70. letech, kdy sem přijeli odstraňovat následky ropné skvrny. A už tady zůstali. Jedním z nich je sedmašedesátiletý stařík s bílými vousy, Dale Polasar: "Jsme známí tím, že tady žila spousta lidí typu hippies a ten pocit tady přetrvává. Žije tu mnoho básníků, výtvarníků a muzikantů. Hippies jsou tu stále, většina z nás jen musí víc pracovat, abychom se uživili." Bolinas je městečko u laguny s pláží dodnes občas vonící marihuanou, kde žije už přes dvacet pět let asi 2000 semknutých lidí. Obklopeni přírodou státních parků, kde hnízdí migrující ptáci, s výhledy na zalesněné kopce na straně jedné a na zapadající slunce nad Tichým oceánem na straně druhé. Od roku 1975 tady žije a prodává v malé samoobsluze Little John, tedy sedmašedesátiletý Jan Novák, původem chemický inženýr z Prahy. "To bývalo hippies městečko," říká, "před dvaceti let tady bývalo více hippies než dneska. Lidi tu drží pohromadě, chtějí být sami. Bolinas je to nejlepší místo, kde můžeš vychovávat děti, chovat kočky a psy." "Lidé tady nestojí o publicitu a o turisty," doplňuje ho Dik Amaroso, který vede v Bolinas už dvacet devět let útulné vetešnictví. "Chceme, aby tu zůstala naše komunita, Bolinas je malé město, které ctí některé hodnoty." Starší hippies vyprávějí, jak se jim tak blízko od San Franciska podařilo ubránit přílivu bohatých lidí, kteří by si tady tak rádi budovali široké silnice k pobřežním rezidencím a přístaviště svých velkých jachet. Hippies nezbylo než po volbách ovládnout radu, která přiděluje vodovodní přípojky. Podařilo se jim prosadit moratorium na tyto přípojky a zabránit už v 70. letech další výstavbě. Výtvarnice Judy Malinu říká, že jsme v jedné z posledních bašt kultury hippies v Americe. Hippies se sem přestěhovali na začátku 70. let ze San Franciska, koupili nebo pronajali si tu celkem levně domy, které by dnes bohatí vyvažovali vzhledem k atraktivní poloze zlatem. Hippies ale převzali kontrolu nad děním v Bolinas a díky tomu tady mohou přežívat a odolávat komercionalizaci. Přes den obyvatelé Bolinas zušlechťují své zahrádky, prodávají drobnosti sousedům ve svých krámcích a toulají se se svými psy po pláži nebo se věnují africkým tancům v místní klubovně. Večer je najdete u piva v baru, kam pravidelně zajíždějí muzikanti z Ameriky i ze světa. Doba, kdy se nechávali zdejší obyvatelé zatýkat při protiválečných demonstracích, je sice pryč, ale když je třeba, skočí do svých starých volkswagenů a jedou proti Bushovi protestovat třeba do San Franciska. Nechtějí se už jen bouřit, ale také pomáhají dětem v Iráku, Nikaragui a jinde. Pan Polasar dokonce před posledními volbami složil antibushovskou hudební show, ale se smíchem si stěžuje, že to nezabralo. S dnešní mladou generací jsou spokojeni, i když nevyznává jejich životní styl "Mladší generace se vytrácí, nemáme tu moc dětí ve školách a hippies stárnou. Mladí ale nesou jejich pochodeň," říká paní Malinu, ale přiznává, že někteří se stali právníky nebo obchodují na burze, mají už mercedesy a žijí jinak než dřív. Mladí nejsou rebely, nechodí bosí, nenosí dlouhé vlasy s copánky, barevné košile a náušnice jako jejich rodiče, převzali však od nich jejich hodnoty a vzdorují velké vládě a moci peněz yupees. Pan Steward žije v Bolinas se svou přítelkyní Cathleen přes dvacet let a jako jeden z mála vypadá jako skutečný hippies v klobouku a s kytarou. "Nejsem hippie, ale umělec, který si užívá blízkosti přírody. Pokouším se oslavovat každý den uměním, láskou a hudbou." Pan Steward je členem dobrovolnické organizace Border Patrol s posláním ochránit město před turisty. Jejich hlavním úkolem je okamžitě odstranit každý nápis na silnici, který by označoval, kde jejich městečko leží. MIROSLAV KONVALINA |