číslo 25
vychází 13. 6. 2005

Televize
a film

FILM

Jak přežít hrátky ve vesmírném prostoru

Na obrazovce se nedávno mihla druhá část Hvězdných válek (neboli Star Wars) a každý soudnější divák mohl zjistit, jak ohromující trikovou úroveň pohlcuje "telenovelní" ladění privátních osudů jednotlivých postav. Nyní do kin vstupuje třetí část této rozlehlé ságy George Lucase s podtitulem Pomsta Sithů a hned úvodem musím podotknout, že pokračuje v linii předchozího vyprávění. Rozmluvy kladných i záporných hrdinů, jejich motivace i úpěnlivé skutky jako by vypadly z nějakých jihoamerických seriálů. Přestává pak být rozhodující, zda se toto všechno odehrává v laciných ateliérových pokojících, nebo na úchvatném pozadí jiných světů.

Film se jistě dočká mimořádné publicity, vydáván za kultovní dílo, nic to však nezmění na skutečnosti, že třetí část Star Wars má blíž k primitivní počítačové hře než k čemukoli jinému. Její údajně "ztemnělé" zacílení (jak zněl další ze sloganů, varující příliš malé děti před návštěvou) bylo jednoduše diktováno potřebou předvést, jak se přihodilo, že dosud kladného, byť již unáhleného, netrpělivého a zbytečně impulsivního Anakina (Hayden Christensen) s konečnou platností pohltí Zlo.

A opravdu je to jak v jihoamerickém seriálu: natolik se bojí o svou milovanou ženu, že ji chce před možná tragickým osudem, který jej ve zlověstných vizích pronásleduje, zachránit i za cenu přestoupení na stranu dosavadních nepřátel. Uražen zdrženlivostí Jediů, rytířů obranářů, kteří váhají s jeho přijetím mezi sebe, se definitivně změnil v bezcitnou bytost už tehdy, když uvěřil sladkým slibům zla a pomohl mu zvítězit.

Jinou, odlišně laděnou výpravu do mezihvězdných prostor nabízí Stopařův průvodce po Galaxii. Podobně jako v jiné dobrodružné komedii Život pod vodou se také zde setkáváme se záměrnou stylizací do "béčkově" neumělé polohy, tentokrát na poli sci-fi. Debutující režisér Garth Jennings ovšem pracuje s výpravným scénografickým pojetím i masivním nasazením trikové složky. Průlety vesmírným prostorem, přítomnost roztodivných bytostí, rekvizit (puška ovlivňující smýšlení) i událostí ovšem čerpají z běžných historek zvoleného druhu, jak je je dokládají třeba právě Hvězdné války. Do Stopařova průvodce ovšem vchází humor, parodie a nadsázka, často bohužel příliš těžkopádná, než aby mohla být účinná.

Mám na mysli třeba hned úvodní zdvojení tématu byrokracie: hrdinův venkovský domek je zbourán, neboť překážel dálnici - a vzápětí je zlikvidována celá Zeměkoule, neboť rovněž překážela dálnici, ovšemže galaktické. Tento docela trapný a trapně rozehraný vtípek jako by určoval tvar celého filmu. Týká se to pojetí postav, kontrastu mezi smolařským pozemšťánkem Athurem Dentem (Martin Freeman) a podnikavým "vesmírňanem" v lidské podobě Zaphodem (Sam Rockwell), ale především groteskních situací, které by měly dokládat nečekané paradoxy sebestředného lidského vnímání. Vrcholí to zjištěním, že Země vlastně byla postavena na zakázku dvou bohatých myší - a po jejím zničení stavitelé sestavili její k nerozeznání podobnou repliku. A víte, co je nejdůležitější pro přežití ve vesmíru? Pokud už cestujete v pyžamu, nezapomeňte s sebou neustále nosit ručník.

JAN JAROŠ