číslo 26
vychází 20. 6. 2005

Názory, komentáře

TELEVIZNÍ GLOSÁŘ

Karel, Vlasta a smysl života

Snad všichni to známe z dětských let: Janička kamarádila s Boženkou a ta zase s Maruškou a všechny dohromady tvořily - alespoň pro své okolí - nerozlučnou trojici. Co na tom, že se holky co chvíli poškorpily a poté formovaly bojůvky "dva proti jednomu". Přesně takhle mi připadají naše tři hlavní televizní stanice. Právě nyní se nacházejí ve fázi, kdy se nám poškorpily Prima s Novou a druhá jmenovaná se rychle a ochotně spřáhla s druhdy popelčí ČT. Dokonce se dohodly, že se podělí o přízeň diváků (myslím, že doktor Železný by zaplakal, vždyť on na ty své koláče byl tak hrdý) a finálové večery soutěží Největší Čech a Česko hledá SuperStar rozložily do celého víkendu. Zlí jazykové přičítají tuto náhlou přízeň vzájemné žárlivosti obou komerčních stanic ohledně projektu Big Brother alias VyVolení (pro nezasvěcené: bude to totéž, co "Čech" nebo "Super Star", jen místo zpěváků či historických osobností budete vyřazovat lidi, na které se prostě už nebudete chtít koukat).

Je pozoruhodné, jakou rychlostí se do naší kotliny šíří různé televizní vymoženosti západní civilizace, a ještě pozoruhodnější, jakou zde nabývají podobu. Zatímco v případě Česko hledá SuperStar si nelze nevšimnout celkového omlazení a zhlučnění publika (tedy alespoň toho v sále - leckdy šlo o jekot hodný fanynek Beatles), závěrečnému přímému přenosu Největšího Čecha vévodila rozpačitost. Přitom zdaleka nešlo jen o nevyrovnanost "advokátů" našich historických osobností: co jiného také čekat, když zasednou proti sobě mistr situačního intelektuálního humoru, herečka, zpěvačka či kazatel?

Příliš nepomohlo ani publikum, elitní a trochu suchopárné. Jako by se veřejnoprávní televize bála udělat z historické ankety pořádnou show. Finálový večer zkrátka šustil papírem, ačkoliv některé z dokumentů finálové desítky (třeba Kocábova obhajoba Dvořáka) naznačovaly pravý opak. Ještě lze doplnit upřímnou radost Davida Vávry nad vítězstvím jeho "klienta" Karla IV. Byla spolu s občasnými vášnivými výkřiky Evy Holubové jediným oživením. Možná právě proto jsem si nakonec opravdu vychutnala finále SuperStar. Ne pro tu nováckou pompu, ale pro senzační a trefné poznámky Michala Horáčka, pro čistotu zpěvu a duše vítěze Vlastimila Horvátha. Nova totiž zcela bezděčně nabídla lidem něco, co nenahradí ani stovka tzv. reality shows: krásný lidský příběh se šťastným koncem a otevřené srdce v přímém přenosu.

JANA CIMBUROVÁ