číslo 28
vychází 4. 7. 2005

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 11. 7. 2005 ČT 2 - 20.00 hodin

Válka špionů

Špionážní družice bez přestání sledují ze své oběžné dráhy celou Zemi. Jejich pronikavému pohledu neunikne nic. Jsou dnes rozhodujícím trumfem v moderním vedení války. Přesto je vlastní jen málo zemí. Většina z těchto tajných a mimořádně sofistikovaných agentů dnes slouží Spojeným státům, nepopiratelnému vůdci ve vesmírné informační technologii. První díl dokumentárního cyklu o válce špionů vypráví o vesmírných vojenských systémech, které v podstatě zvedly oponu boje a umožnily velitelům vedení operací způsobem v historii lidstva zcela nevídaným.

Úterý 12. 7. 2005 ČT 1 - 20.00 hodin

Utěk z vězení nebývá snadný

Anglického režiséra Petera Cattanea si pamatujeme jako režiséra úspěšné komedie Do naha!, kde obratně propojil sociální akcenty s chytlavou zábavou. V jeho druhém počinu nazvaném Klikaři se mu již tolik nevede - žertovné přípravy na útěk z vězení zase nejsou tak objevné. Aby však nedošlo k mýlce: vedle přihlouplých "buranských" taškařic působí i toto dílo jako balzám svou výrazovou umírněností a smyslem pro jemně pointované situace.

Režisér zvolil lehce šumivou polohu ironické komedie, která v roztomilém zveličení postihuje jak poměry za mřížemi (zejména pak v postavě dětinsky naivní psycholožky, která má vězňům napomáhat v návratu do normálního života), tak syžetové a charakterizační stereotypy, které v průběhu let nahromadili sami filmaři. Oblíbené jsou časté dovětky, které rozehrávané situace rázně uzavírají - zpravidla znenadání přidělenou samotkou. Ostatně sám ředitel věznice se podivuje, že nově příchozí vězeň si dokázal "vykoledovat" izolaci během pouhých dvou hodin pobytu v jeho zařízení...

Cattaneo převrací tradiční dělení na hodné a zlé. Ničemové se vyskytnou mezi vězni i dozorci - a pochopitelně neujdou spravedlivé odplatě. A poněkud smolařští, mírně karikovaní "správňáci" sice vymyslí jak utéci během ochotnického muzikálového představení, jehož patronem je samotný ředitel (Christopher Plummer mu vtiskl až přespříliš důvěřivé troubovitosti), ale v případě hlavního aktéra Jimmyho, jenž se zamiluje do vězeňské psycholožky (vcelku neznámí James Nesbitt i Olivia Williamsová), dochází k radikální změně hodnot. Připustí, že cennější nežli tolik vytoužená svoboda je opětovaná láska, byť prozatím ve stínu mřížoví...

Režisér zdůraznil smolařství jako ústřední devizu svých hrdinů - ani banku nedokáží pořádně vyloupit a navíc se nechají dopadnout. Ve shodě s "postmoderní" relativizací mravních zásad jim krádež nepřipadá jako odsouzeníhodný čin, takže jim držíme všechny palce při jejich cestě na svobodu. Klikaři samozřejmě nechtějí portrétovat situaci ve vězeňství, tím méně mentalitu uvězněných či dozorců. Do zvoleného prostředí se jen prolnuly příjemně vybájené útěkářské i milostné historky. Ačkoli film láskyplně paroduje často užívaná klišé, současně je rozmnožuje o další přírůstek. Naštěstí příjemný a snadno sledovatelný.

JAN JAROŠ

Středa 13. 7. 2005 ČT 2 - 23.00 hodin

Pět minut před koncem světa

V cyklu Zblízka představí Česká televize tentokrát dílo malíře Pavla Brázdy. Cílem dokumentu Obrazy Pavla Brázdy je představení mistrova stěžejního díla - obrazu Pět minut před koncem světa a prostřednictvím historie vzniku a proměn tohoto díla nahlédnout i do další tvorby zmíněného grafika a malíře, který celý život tvoří takzvaně "na okraji". Nejdříve z donucení, postupem doby programově. Obraz Pět minut před koncem světa (dokončený v roce 1953) vznikal v době, kdy se mluvilo o hrozbě 3. světové války. Pavel Brázda namaloval do původně slepých očí zeměkoule miniaturní podobizny Hitlera a Stalina. Na výstavě v Divadle v Nerudovce v roce 1976 ale z pochopitelných důvodů nemohl obraz v této podobě vystavit, proto oběma masovým vrahům přemaloval tváře.

Pavel Brázda i jeho žena, výtvarnice Věra Nováková-Brázdová, byli v 50. letech vyloučeni z Akademie múzických umění. Ztratili tak kontakt s výtvarným prostředím a dostali se mimo oficiální umění. Chodili ovšem do muzeí a galerií a učili se z obrazů starých mistrů. V době, kdy byl v nemilosti, se Pavel Brázda věnoval především kresbám, později malbě.

Jediný obraz, který kdy Brázda prodal, bylo dílo nazvané Podobizna otce. Vystavil je na Salónu, který se konal v roce 1967, a na kterém mohli vystavit cokoli i nezávislí výtvarníci. Po výstavě koupilo Podobiznu otce Ministerstvo kultury, dnes je majetkem Národní galerie.

Brázdu potkal osud podobný mnohým jeho souputníkům: od roku 1977 pracoval v kotelně. Tato práce ale paradoxně vynesla malíře z osidel chudoby na normální životní úroveň, umělec navíc mohl zůstat svobodným. V kotelně začal Pavel Brázda pracovat na xerografiích. Původně byly reprodukovány ilegálně a technicky nekvalitně; soubor asi tří set xerografií pro knihu HR-A dokončil v roce 1997. Původně černobílé grafické koláže přetvořil Pavel Brázda v posledních letech na barevné soubory, které několikrát vystavil.

Autory dokumentu o osobitém umělci Pavlu Brázdovi jsou Dana Tučková a Karel Slach.

(top)

Čtvrtek 14. 7. 2005 NOVA - 23.20 hodin

Tři do tanga

Mladý talentovaný architekt Oscar Novak by se rád ve své profesi prosadil. To se mu však příliš nedaří, a tak společně se svým obchodním partnerem vkládá veškeré naděje do příležitosti získat zakázku od chicagského magnáta Charlese Newmana, který chce postavit velkolepé kulturní a obchodní centrum. Magnáta práce dvou neznámý architektů zaujme, ve hře jsou však také jejich bývalí kolegové a nyní úhlavní nepřátelé. Newman veřejně oznámí, že mezi jejich návrhem a návrhem konkurence se rozhodne až poté, co obě strany vyhotoví na vlastní náklady rozsáhlé modely a naznačí Oscarovi, že jejich návrh by měl mnohem větší naději na úspěch, kdyby mu prokázal malou službičku...

Režie Damon Santostefano. Hrají Matthew Perry, Neve Campbellová, Oliver Platt, Cylk Cozart a další.

Pátek 15. 7. 2005 PRIMA - 19.55 hodin

Kapitán Ron

Úředník Martin Harvey se ve své práci zmítá v moři problémů. Když se dozví, že jeho strýc zemřel a odkázal mu pohádkovou jachtu, bez váhání hodí všechny trable přes palubu. S vidinou exotických přístavů a dobrodružství v ráji karibských ostrovů sebere rodinu a vyrazí za lepším životem. Jejich sen však tvrdě narazí na nepříliš radostnou realitu, že jejich pohádková jachta je malá, sotva plovoucí ruina, která potřebuje opravit úplně všechno, na co se zděšený Martin podívá. A pak se na scéně objeví on, kapitána Ron, a Martinova touha po dobrodružství může být naplněna víc, než si kdy představoval (dokonce nechybí ani piráti).

Režie Thom Berhardt. Hrají Kurt Russel, Martin Short, Mary Kay Placeová, Paul Anka Benjamin Salisbury a další.

Sobota 16. 7. 2005 ČT 1 - 21.20 hodin

Jak se bránit nařčení ze zločinných úmyslů

Podle Stevena Spielberga (a samozřejmě autora předlohy Philipa K. Dicka) bude svět za pouhé půlstoletí vyhlížet úplně jinak: ve sci-fi thrilleru Minority Report nejenže ulice a prodejny zaplaví interaktivní reklamy, které budou každého oslovovat přímo jeho jménem, nejenže se změní způsob automobilové dopravy (je skutečně fascinující, když se zdánlivě vodorovné jízdní pruhy ukáží být svislými) a identifikaci každého bude provádět světelný paprsek "čtoucí" oko, ale především zmizí vražedné násilí. Speciální oddělení nazvané PreKrim dokáže totiž proti zamýšleným zločinům zasáhnout ještě dřív, než budou spáchány.

Příběh začíná jako obvyklý thriller: samotný šéf zásahové jednotky (Tom Cruise) je označen za budoucího pachatele a po většinu filmu na něho bývalí kolegové vedení nedůvěřivým vládním agentem pořádají doslova štvanice. Nebožák se mezitím snaží urputně zjistit, proč se ocitl v takové situaci, obchází někdejší známé, dokonce si nechá implantovat nové oči, aby zmátl pouliční identifikátory, rozmístěné na kdejakém prostranství, pozvolna skládá střípky jednoho dávného, stále nevysvětleného zločinu, jehož stopy však zasahují až do současnosti.

Spielberg se reálie budoucnosti snaží vykreslit jako cosi všedního a hrdiny běžně užívaného - připomeňme zejména ruční skládání střípků budoucích činů na průhledných skleněných deskách, zjevně počítačích budoucího věku, které se dokonce vyskytují i v jakémsi malém domácím provedení. Svou vizi budoucího věku režisér pojednal v bezmála comicsových odstínech, okouzleně pozoruje netušené vynálezy a barvitě líčí pronásledování, aniž by zkoumal stav lidské duše, jak kdysi učinil třeba Ridley Scott ve filmu Blade Runner (též podle Dickovy předlohy). S místy rozpačitým vypravěčstvím, spoléhajícím na nenadálé paradoxy, ba záchvěvy morbidního humoru (ve scéně, kdy se Johnovi rozkutálí jeho vlastní, v sáčku uložené oční bulvy po nakloněné podlaze), totiž koresponduje i váhavě blikající poselství, že sebeprospěšnější opatření lze stěží budovat na klamu, podvodu či dokonce zločinu. Vždyť možný zločin jen označuje jednu z eventualit, které mohou (ale také nemusí) nastat, neboť svoboda lidského rozhodování stále funguje.

Spielberg vychází z podobného předpokladu jako Scott v Nepříteli státu, ale ve své orwellovské vizi dospěl ještě dál - doslova každý jedinec je tak říkajíc pod kontrolou, vyhodnocovány jsou jeho nejskrytější myšlenky a přání. Nelze však přehlédnout, že film pracuje s osvědčenými žánrovými vzorci, míchá okamžiky dojetí s chvilkami napětí, přidává špektu humorné nadsázky. Právě toto pečlivě odměřované dávkování jednotlivých ingrediencí, líbivě pastelová kamera Janusze Kaminského i jímavý hudební doprovod navozují pocit sice bezchybného, jenže chladného a odosobněného kalkulu.

JAN JAROŠ

Neděle 17. 7. 2005 ČT 1 - 20.00 hodin

Iguo - Igua

Jiřímu táhne na padesát a jeho synu Milanovi na třiadvacet. Vedou spolu poklidnou domácnost. Jejich harmonické soužití, stmelované společnou vášní pro sbírání pivních etiket a pití piva vůbec, je jednoho dne rázně přerušeno naléhavým zvoněním domovního zvonku. Za dveřmi stojí atraktivní dívka - Jiří nechápe. Ta kráska za dveřmi je černá. Je to Lila z ostrovů Vanuatu. Přijela se vdát a jejím vyvoleným je právě Jiří! Milan, vracející se pozdě večer domů, nalézá v kuchyni vyděšeného otce a mlčící černošku ve společném tichém rozjímání nad absurditou jejich setkání.

Režie Tomáš Krejčí. Hrají Tonya Graves, Oldřich Navrátil a Ladislav Frej ml.