číslo
28 |
|
Televize |
|
TV TIPY
Válka špionů Špionážní družice bez přestání sledují ze své oběžné dráhy celou Zemi. Jejich pronikavému pohledu neunikne nic. Jsou dnes rozhodujícím trumfem v moderním vedení války. Přesto je vlastní jen málo zemí. Většina z těchto tajných a mimořádně sofistikovaných agentů dnes slouží Spojeným státům, nepopiratelnému vůdci ve vesmírné informační technologii. První díl dokumentárního cyklu o válce špionů vypráví o vesmírných vojenských systémech, které v podstatě zvedly oponu boje a umožnily velitelům vedení operací způsobem v historii lidstva zcela nevídaným.
Utěk z vězení nebývá snadný Anglického režiséra Petera Cattanea si pamatujeme jako režiséra úspěšné komedie Do naha!, kde obratně propojil sociální akcenty s chytlavou zábavou. V jeho druhém počinu nazvaném Klikaři se mu již tolik nevede - žertovné přípravy na útěk z vězení zase nejsou tak objevné. Aby však nedošlo k mýlce: vedle přihlouplých "buranských" taškařic působí i toto dílo jako balzám svou výrazovou umírněností a smyslem pro jemně pointované situace.
Cattaneo převrací tradiční dělení na hodné a zlé. Ničemové se vyskytnou mezi vězni i dozorci - a pochopitelně neujdou spravedlivé odplatě. A poněkud smolařští, mírně karikovaní "správňáci" sice vymyslí jak utéci během ochotnického muzikálového představení, jehož patronem je samotný ředitel (Christopher Plummer mu vtiskl až přespříliš důvěřivé troubovitosti), ale v případě hlavního aktéra Jimmyho, jenž se zamiluje do vězeňské psycholožky (vcelku neznámí James Nesbitt i Olivia Williamsová), dochází k radikální změně hodnot. Připustí, že cennější nežli tolik vytoužená svoboda je opětovaná láska, byť prozatím ve stínu mřížoví... Režisér zdůraznil smolařství jako ústřední devizu svých hrdinů - ani banku nedokáží pořádně vyloupit a navíc se nechají dopadnout. Ve shodě s "postmoderní" relativizací mravních zásad jim krádež nepřipadá jako odsouzeníhodný čin, takže jim držíme všechny palce při jejich cestě na svobodu. Klikaři samozřejmě nechtějí portrétovat situaci ve vězeňství, tím méně mentalitu uvězněných či dozorců. Do zvoleného prostředí se jen prolnuly příjemně vybájené útěkářské i milostné historky. Ačkoli film láskyplně paroduje často užívaná klišé, současně je rozmnožuje o další přírůstek. Naštěstí příjemný a snadno sledovatelný. JAN JAROŠ
Pět minut před koncem světa V cyklu Zblízka představí Česká televize tentokrát dílo malíře Pavla Brázdy. Cílem dokumentu Obrazy Pavla Brázdy je představení mistrova stěžejního díla - obrazu Pět minut před koncem světa a prostřednictvím historie vzniku a proměn tohoto díla nahlédnout i do další tvorby zmíněného grafika a malíře, který celý život tvoří takzvaně "na okraji". Nejdříve z donucení, postupem doby programově. Obraz Pět minut před koncem světa (dokončený v roce 1953) vznikal v době, kdy se mluvilo o hrozbě 3. světové války. Pavel Brázda namaloval do původně slepých očí zeměkoule miniaturní podobizny Hitlera a Stalina. Na výstavě v Divadle v Nerudovce v roce 1976 ale z pochopitelných důvodů nemohl obraz v této podobě vystavit, proto oběma masovým vrahům přemaloval tváře. Pavel Brázda i jeho žena, výtvarnice Věra Nováková-Brázdová, byli v 50. letech vyloučeni z Akademie múzických umění. Ztratili tak kontakt s výtvarným prostředím a dostali se mimo oficiální umění. Chodili ovšem do muzeí a galerií a učili se z obrazů starých mistrů. V době, kdy byl v nemilosti, se Pavel Brázda věnoval především kresbám, později malbě. Jediný obraz, který kdy Brázda prodal, bylo dílo nazvané Podobizna otce. Vystavil je na Salónu, který se konal v roce 1967, a na kterém mohli vystavit cokoli i nezávislí výtvarníci. Po výstavě koupilo Podobiznu otce Ministerstvo kultury, dnes je majetkem Národní galerie. Brázdu potkal osud podobný mnohým jeho souputníkům: od roku 1977 pracoval v kotelně. Tato práce ale paradoxně vynesla malíře z osidel chudoby na normální životní úroveň, umělec navíc mohl zůstat svobodným. V kotelně začal Pavel Brázda pracovat na xerografiích. Původně byly reprodukovány ilegálně a technicky nekvalitně; soubor asi tří set xerografií pro knihu HR-A dokončil v roce 1997. Původně černobílé grafické koláže přetvořil Pavel Brázda v posledních letech na barevné soubory, které několikrát vystavil. Autory dokumentu o osobitém umělci Pavlu Brázdovi jsou Dana Tučková a Karel Slach. (top)
Tři do tanga
Režie Damon Santostefano. Hrají Matthew Perry, Neve Campbellová, Oliver Platt, Cylk Cozart a další.
Kapitán Ron
Režie Thom Berhardt. Hrají Kurt Russel, Martin Short, Mary Kay Placeová, Paul Anka Benjamin Salisbury a další.
Jak se bránit nařčení ze zločinných úmyslů Podle Stevena Spielberga (a samozřejmě autora předlohy Philipa K. Dicka) bude svět za pouhé půlstoletí vyhlížet úplně jinak: ve sci-fi thrilleru Minority Report nejenže ulice a prodejny zaplaví interaktivní reklamy, které budou každého oslovovat přímo jeho jménem, nejenže se změní způsob automobilové dopravy (je skutečně fascinující, když se zdánlivě vodorovné jízdní pruhy ukáží být svislými) a identifikaci každého bude provádět světelný paprsek "čtoucí" oko, ale především zmizí vražedné násilí. Speciální oddělení nazvané PreKrim dokáže totiž proti zamýšleným zločinům zasáhnout ještě dřív, než budou spáchány. Příběh začíná jako obvyklý thriller: samotný šéf zásahové jednotky (Tom Cruise) je označen za budoucího pachatele a po většinu filmu na něho bývalí kolegové vedení nedůvěřivým vládním agentem pořádají doslova štvanice. Nebožák se mezitím snaží urputně zjistit, proč se ocitl v takové situaci, obchází někdejší známé, dokonce si nechá implantovat nové oči, aby zmátl pouliční identifikátory, rozmístěné na kdejakém prostranství, pozvolna skládá střípky jednoho dávného, stále nevysvětleného zločinu, jehož stopy však zasahují až do současnosti.
Spielberg vychází z podobného předpokladu jako Scott v Nepříteli státu, ale ve své orwellovské vizi dospěl ještě dál - doslova každý jedinec je tak říkajíc pod kontrolou, vyhodnocovány jsou jeho nejskrytější myšlenky a přání. Nelze však přehlédnout, že film pracuje s osvědčenými žánrovými vzorci, míchá okamžiky dojetí s chvilkami napětí, přidává špektu humorné nadsázky. Právě toto pečlivě odměřované dávkování jednotlivých ingrediencí, líbivě pastelová kamera Janusze Kaminského i jímavý hudební doprovod navozují pocit sice bezchybného, jenže chladného a odosobněného kalkulu. JAN JAROŠ
Iguo - Igua
Režie Tomáš Krejčí. Hrají Tonya Graves, Oldřich Navrátil a Ladislav Frej ml. |