číslo 29
vychází 11. 7. 2005

Názory, komentáře

MEDITACE JINDRY KLÍMOVÉ

Psáno exkluzivně pro Týdeník Rozhlas

Podhoubí jedovatých hub

Jsou taktiky, jejichž dopad jste už jistě pocítili v životě na vlastní kůži. Jenom o tom možná ani nevíte. I dnes obyčejně z předkládaných názorů vítězí ten hlučnější, nejčastěji opakovaný, anebo ten s vějičkou snadno zapamatovatelného sloganu. To je to, co vám zasignalizuje v podvědomí paměti, co se tak lehce posílá dál vlašťovkou "prý". Nu ano, prý to tak nějak bylo... To je ale ta hrubá cesta, bohužel mezi českými politiky tak oblíbená. Dospěli k názoru, že dobrým kolbištěm k využití téhle taktiky jsou nedělní televizní debaty. A že ukázkou převahy je nadechnout se, mluvit a mluvit, bez rozpaků skákat druhému do řeči, a přetlačovat se slovně i s moderátorem, je-li třeba danou otázku odstrčit a využít záběru kamery k proklamaci něčeho docela jiného. Když už se překřikují tři hlasy, normální diváci zcela jistě odpadají, a zůstávají jen ti skalní, anebo střetuchtiví. Jim totiž stojí za to vyčkat, kdy padne první facka, ostrá slova o lži, někdo se zvedne a odejde nebo tak něco. Vyhlášenou povinností všech vyšších stranických funkcionářů je také ihned reagovat vlastní verzí na novinové články, které se té které strany nějakým způsobem dotknou. Jsou to takové vlny v mezivolebním období. A když se trumfování zvrhne v odpověď na odpověď, je to obyčejně odvárek už notně vyvařený a nezajímavý. Přesto však - každá zmínka dobrá.

Ale je ještě taktika jiná. Rafinovanější. Předpokládá aktivitu a kázeň. Umí vniknout do každé škvíry, chopit se každé iniciativy, být nenápadná, a přesto těžit a lovit, i když slova budou tvrdit něco docela jiného, než kam cílí záměr. Hlavně jde o to udržet pověst nepošpiněných, bez afér. Vidíte přece, jak ti všichni kolem se v aférách topí! Pověst soudržných je také k nezaplacení. Přece snad sledujete, jak se strany štěpí do frakcí, jak jsou všichni rozhádaní! Tahle taktika si umí najít cestu nejslabšího odporu: hlavy povrchní a málo přemýšlivé. Jen tak se může podle ní chovat i politická strana, která nese na svých bedrech nejtěžší provinění minulosti: čtyřicet let udušené demokracie v naší zemi, tisíce mrtvých, tisíce zmařených talentů. Strukturu hospodářství, která nutně znamenala začít budovat ekonomiku země od nuly, snad s výjimkou několika málo osvědčených oborů, o které měl svět zájem. Nezněla dost silně otázka, která měla zajímat všechny: kam se poděly miliardové majetky KSČ a ČSM, kdo z nich profituje dodnes, kdo je za možnost velkých investic neustále té své rodné straně zavázán a splácí jí to. Tiše a nenápadně se takoví opět vyšplhali do mnoha postavení ve státní správě, soudnictví, policii, průmyslu, kultuře a sportu, školství i ve vědě, prostě všude, kam to jen bylo možné. Kdo dobře vidí, také ví, že se znovu a znovu navazují nitky někdejších vztahů. Je to plodné podhoubí. Sklizeň na něm přinese na jedné straně trpělivost a na druhé nevšímavost. Viditelné kroky už má KSČM za sebou. Václav Klaus pozval předsedu Grebeníčka do sídla prezidentů, na zámek v Lánech. Předseda vlády Jiří Paroubek do sídla premiérů, Kramářovy vily. Komunisté se stávají přijatelnější a přijatelnější. Protlačili se až do Bruselu. Podpisové akce typu "S komunisty se nemluví" jsou jim k smíchu. Průzkumy veřejného mínění mají šikovné respondenty, kteří udržují obraz sympatií stabilní a na vysokých preferencích. Lákají - přidat se. Vždyť přece vidíte, že jiná nabídka není nijak valná! Pokusy nových malých stran jsou pípáním ptáčat. Nedovedou se spojit, najít výrazné osobnosti. Nedovedou si ani spočítat, že být několikátým v pořadí silné strany je výhodnější, než být předsedou ministrany, která si o vstupu do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu může nechat jen zdát! Voliči jsou odsouzeni vybírat o volbách zase jen z těch už známých tváří, které ani během několika volebních období nedokázaly vzdát se zdvojených požitků, jednou prý nedopatřením stanovených. A když, tak za cenu stoprocentního navýšení platů. Brání svou doživotní imunitu, protože tu nelze ničím vyvážit. Při takovém hlasování odcházejí raději ze sálu i ti "zásadoví" komunisté. Tak volit, či nevolit? Zas nám budou dělat zákony oni...

Loni znovelizovali Zákon o politických stranách. Novela jim umožnila provozovat své rozhlasové a televizní vysílání i vydávat stranický tisk, něco víc než jen informační bulletiny. První, kdo této možnosti využil, je Komunistická strana Čech a Moravy. Zahájila vysílání svého internetového rádia Haló Futura. Vedoucí stanice Milan Rokyta představil i logo. Je jím maják. Prý maják světélkující vstup do "jiné budoucnosti". Do jaké? Posluchače úvodního vysílání přivítala moravská píseň o zasazené čerešence, zvukový záznam projevu Vladimíra Iljiče Lenina, válečná píseň "Svatá válka", zazpívaná Alexandrovci, a rozhovor s předsedou Miroslavem Grebeníčkem. Jak všichni víme - synem obviněného bachaře politických vězňů, který se tak dlouho vyhýbal řádnému soudu, až zemřel nepotrestán. Stanice dává najevo: je nová doba, jsme moderní, mluvíme i k mladým, protože o jejich budoucnost hlavně jde. Co říká tohle podivné předznamenání mladým? Jen tolik, kolik vědí o minulosti. Nakolik věří pamětníkům, jak těžký byl život v totalitě. Pravda, pro některé. Ne pro ty, kteří jsou za období své moci dodnes vděční.

Před měsícem byl otevřen další, nový památník té doby - pracovní, vlastně koncentrační tábor Vojna nedaleko Příbrami. Sem by se měli podívat ti, kteří vědí stále ještě málo. Uviděli by mnoho na vlastní oči. Jak tehdejší KSČ neváhala zavírat a v tvrdých podmínkách, zostřovaných tresty, nutit k práci naprosto nevinné lidi jen proto, že bylo třeba pracovních sil pro těžbu uranové rudy, kterou požadoval přítel nejvěrnější - Sovětský svaz. Jak neváhala inscenovat procesy se smyšlenými obviněními, proti kterým samozřejmě nebylo odvolání. Někde v základech fašismu i komunismu by se také našla krásná hesla, ale dějiny ukázaly, že bez svobody rozumu a lidského konání se v určitý moment začne odvíjet dopad silné ruky, nenávist, opojení z moci, vraždy a smrt. Krásná hesla bude jistě vysílat i komunistická internetová radiová stanice Haló Futura, sestřička nechvalně známých a dobře že málo rozšířených Haló novin. Ale je vyplněna další škvíra. Nic proti legálnosti, je to šikovně využitá možnost novely Zákona o politických stranách. Jen bychom měli vědět, že podivné podhoubí se šíří a dodává sebevědomí. I když může plodit smrtelně jedovaté houby. Miroslav Grebeníček vizionářsky vidí, že prý na domácí politické scéně nastal nesporně nový prvek. Vláda ČSSD Jiřího Paroubka podle něho stojí rok před volbami před katastrofou vlastní strany. A protože ji pragmatik Paroubek jistě chce odvrátit, nabízí mu pomoc a podporu. Za maličkost. Že vpustí komunisty do dalších pozic. Jenomže pragmatik asi ví své. I my, voliči, kteří svou vládu vybíráme, moc dobře víme, že kloužeme-li po povrchu a nemáme-li po ruce pevnou oporu, často padáme. A čas do dalších voleb je pak příliš, příliš dlouhý.