číslo 29
vychází 11. 7. 2005

Tipy ČRo

Pondělí 18. 7. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA
8.10 každý všední den od 18. do 22. 7.

Příběhy olomouckých kašen

Je jich sedm. Šest barokních a jedna novodobá. Olomoucké kašny. Každá z nich si nese svůj příběh. A jejich soubor - společně se Sloupem Nejsvětější Trojice, zaznamenaným v seznamu památek UNESCO - tvoří jednu z nejkrásnějších dominant historického jádra města Olomouce. Inspirovaly umělce k výtvarnému, hudebnímu i básnickému ztvárnění. A co je na nich pozoruhodné? Zejména to, že vznikaly v době barokní, ale jejich námětem jsou antická božstva.

Ale vydejme se centrem Olomouce na jejich prohlídku. Začněme na náměstí Republiky, kde se nachází kašna Tritonů. Vytvořena byla roku 1709 neznámým sochařem. Nádrž a architekturu provedl Václav Render a na své dnešní místo byla přestěhována v roce 1890 z křižovatky ulic Ostružnické a Ztracené.

Některou z těchto dvou ulic přejděme na Horní náměstí, kde se nacházejí hned tři kašny: dvě barokní a jedna novodobá. Ta nejvznešenější nese název Caesarova. Je dílem sochaře Jana Jiřího Schaubergera a pochází z roku 1725. Představuje bájného zakladatele města, římského císaře Gaia Julia Caesara. Předlohou plastiky se pravděpodobně stala jezdecká socha římského císaře Konstantina Velikého. Kašna stojící před stejnojmennou galerií působí vskutku vznešeným dojmem.

Další kašna nacházející se na Horním náměstí je Herkulova. Pochází z roku 1688 a byla vytvořena sochařem Michaelem Mandlíkem. Původně stála na místě Sloupu Nejsvětější Trojice, kterému musela roku 1716 ustoupit. Připomíná antického hrdinu Herkula, syna boha Dia a Alkmény, který projevil své hrdinské schopnosti už krátce po narození. Ještě v kolébce zadávil dva hady, které na něj a na jeho nevlastního bratra Ifiklea poštvala Diova žárlivá manželka Héra. Jako malý chlapec zabil Herkules na Kithairónu divokého lva.

Přejdeme kolem honosných měšťanských domů U černého psa a U zlatého jelena a dostaneme se na Dolní náměstí. Zde stojí dvě kašny. Ta první nese název Neptunova a je z olomouckých kašen nejstarší. Byla postavena Václavem Schüllerem a Michaelem Mandlíkem roku 1683 na místě, kde původně stála kaple sv. Markéty. Druhá kašna - Jupiterova - pochází z druhé čtvrtiny 18. století. Je dílem sochaře Filipa Sattlera a Václava Rendera, který vytvořil její nadrž.

Zbývají nám už jen dvě kašny. Jedna z nich stojí před Národním domem. Je to kašna Merkurova, připomínající boha obchodu a zisku. Jeho kult vznikl již v pátém století před naším letopočtem. Kašna je dílem Filipa Sattlera z třicátých let 18. století.

Poslední olomouckou kašnou je Arionova, kterou vytvořil v roce 2002 slavný olomoucký rodák žijící ve Francii Ivan Theimer. Stala se nedílnou součástí olomouckého Horního náměstí až v roce 2002, přestože vybudování sedmé olomoucké kašny bylo plánováno už v 18. století. Hlavními motivy se stala socha delfína a postava řeckého básníka Arióna. Tyto symboly fontány doplňuje obří želva, nesoucí na zádech skálu s motivy z olomoucké historie.

Každá z těchto kašen nese v sobě určitý příběh. A o nich si budu s historikem prof. Miloslavem Pojslem z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci povídat.

JAN SULOVSKÝ