číslo
29 |
|
Tipy ČRo |
|
Středa 20. 7. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 21.45 hodin Ismy po česku Sadistické variety Násilí, bolest, utrpení, sexuální a psychopatologická deviace, rány bičem - to jsou obvyklé, tradiční představy související s pojmem sadismus. Tato úchylka je pojmenována po Markýzi de Sade (1740-1817). Lidi s touto deviací pohlavně vzrušuje a uspokojuje naprosté ovládnutí a týrání partnera a jeho strach. Upřednostňovány jsou ty sexuální aktivity, které zahrnují omezování osobní svobody, působení bolesti, pokořování a podřízenost. Sadismus může mít podobu pouhé erotické záliby, kdy objekt není vážněji ohrožován, zato sadismus v čisté formě (agresivní) je velmi nebezpečný. Sadismus se většinou neprojevuje samostatně. Má svůj protipól v masochismu. Jsou lidé, kteří mají potřebu být ponižováni a jsou lidé, kteří mají potřebu ponižovat. Autor pořadu navštívil v Praze restauraci U Markýze de Sade, kde se každý čtvrtek v podvečer scházejí lidé z komunity BDSM. S nimi vedl rozhovor, jich se vyptával, do jejich světa se pokusil vcítit, vše zaznamenat a z natočené matérie vytvořit dokument o sadismu. Co je BDSM? Je to hnutí, je to hra, často silně ritualizovaná, je to životní styl, je to pojem i mezinárodní zkratka a vyjadřuje tyto tři hlavní kategorie: Bondage and Discipline (BD), Dominace and Submise (DS), Sadismus and Masochismus (SM).Základním principem BDSM je souhlas. Sadomasochistické hrátky se dějí se vzájemným souhlasem partnerů. Hra je principem. Domluva, dobrovolnost, zdraví a bezpečnost jsou základní pravidla aktivit BDSM. "Je to hra, je to krásná hra," říká jedna z účastnic této hry a domina profesionálka dodává: "Všechno s mírou, láskou a něhou." Dokument však není jen o erotické hře, ale také o domácím násilí. Pro ženu, která mu byla řadu let vystavena, je představa násilí jako hry nepochopitelná: "Násilník si myslí, že si může dovolit cokoli a vůbec nebere ohledy na to, co myslí ten druhý, a proto to není hra." Domácí násilí může mít podobu fyzickou, sexuální, psychickou i ekonomickou. A není pácháno jen v afektu, většinou se jedná o promyšlené činy za účelem ovládání partnera. "Člověk se nemůže bránit, i kdyby měl sebevětší sílu, protože agresor má tu sílu větší a hlavně chuť ubližovat. Nejhorší bylo, že se to dělo i před dětmi..." MIROSLAV BURIÁNEK |