číslo
31 |
|
Hudba |
|
NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE Duchovní hudba ze Supraphonu Nová nahrávka souboru Schola Gregoriana Pragensis nazvaná Boží majestát se vyznačuje hned několika výjimečnostmi, které ji povyšují na významnou hudební událost. Jde o jubilejní, už desáté CD tělesa, které se většinou zaměřuje - jak patrno z názvu i dosavadní činnosti - na interpretaci gregoriánského chorálu, hudba na aktuální nahrávce je ovšem polyfonií pocházející z 15. století. Pro skladatele Petra Wilhelmi de Grudencz platí charakteristika uměleckého vedoucího souboru Davida Ebena, že "jeho nohy jsou ještě ve středověku, ale hlava již v renesanci". Autora odhalilo novodobé muzikologické bádání teprve před třemi desetiletími, do té doby byl podle jména neznámý, ačkoliv jeho skladby zněly v českých a moravských kostelích a většina díla zůstala zachována v českých pramenech. Východiskem tvorby autora je středověký vícehlas střední Evropy obohacený o prvky polyfonie. Ty dodávají strohé přísnosti chorálu lahodně libozvučný charakter. Ve vícehlasých písních a motetech má každý z hlasů svůj vlastní text. Dobovou souvislost autora s hudebními proudy doby naznačila dramaturgie CD zařazením ukázek z děl Guillauma Dufaye a dalších současníků. Ebenův sbor interpretuje jako vždy čistě, s velkou pečlivostí a kázní, ale především s procítěností, která posluchače duchovně povznáší. Responsoria k Velkému pátku patří k vrcholným vokálním dílům Jana Dismase Zelenky a k nejlepším barokním zhudebněním velikonočních předloh vůbec. Doboví skladatelé přistupovali k pašijovým obřadům s úctou a důsledně zachovávali polyfonní logiku hlasů, Zelenka však zároveň do svých kompozic vtělil jímavou emocionalitu, pracoval s přízvukem slov i jejich významem, na klíčových místech spojoval hlasy do společné deklamace s barvitou harmonií. Chlapecký sbor Boni pueri má už s interpretací sakrálních skladeb bohaté zkušenosti (připomeňme nastudování Bachových Matoušových pašijí či Mozartova Requiem) a také Zelenkova Responsoria znějí v jeho podání velice působivě. CD dále obsahuje několik instrumentálních skladeb Františka Ignáce Tůmy, zajímavých zejména tím, že do nich skladatel vtělil kompoziční prvky z vokální tvorby (Tůma je jako vokální autor daleko známější). Znějí tu některé podobné hudební prostředky jako v Zelenkových Responsoriích (rétorické figury, kánonické nástupy témat, barvité disonance), ovšem v čistě instrumentální podobě. Hraje Musica Florea, specializující se na barokní hudbu v autentickém podání. (ap) |