číslo 31
vychází 25. 7. 2005

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Neděle 7. 8. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.05
Repríza 11. srpna, ČRo 2, 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 528

Marie Terezie Walburga Amálie Kristina - prostě Rézi

Někdy v horké srpnové noci... Nebo možná v příjemně chladivém ránu... Ono se to ovšem mohlo stát klidně třeba i v pravé poledne... Každopádně však uprostřed srpna roku 1716 došlo k splynutí dvou Nejjasnějších pohlavních buněk neboli gamet, z nichž se začala rýhovat Nejšlechetnější zygota. Za devět kalendářních měsíců - 13. května 1717 - se v hlavním městě Vídni narodila a byla pokřtěna vodou z řeky Jordánu Marie Terezie Walburga Amálie Kristina.

Marie Terezie v roce 1727...Říkalo se jí princezna Rézi (anebo také Reserl). A byla krásná. Vyrostla v modrookou blondýnku s jemnou bělostnou pletí a s vysokou ztepilou postavou. Kromě toho se vyznačovala obdivuhodným zdravím a temperamentem. I když vyloženou krasavicí nebyla, půvab Marii Terezii nechyběl. Její kouzlo, vyzařující z portrétu, který vznikl, když jí bylo třináct let, by jí mohla závidět leckterá současná modelka. Pravda, Rézi poměrně brzy nato zesílila, její štíhlá postava se posléze zaoblila, mladistvý pel byl vystřídán zralostí snad předčasnou, jenže nebylo se čemu divit. Počátkem dvacátého roku svého života tato Habsburkovna rok co rok takřka čtvrt století rodila. Rézi se věnovala hudbě, zpěvu, divadlu, malbě a studiu cizích jazyků. Její nevázaná radost ze života z ní učinila nadšenou tanečnici a účastnici všech dvorních plesů a slavností. Budoucí císařovna a česka královna plynně mluvila italsky, německy, francouzsky a slušně ovládala i španělštinu a latinu. Její výchova a vzdělávání však nebyly v žádném případě vedeny k převzetí královského majestátu. Její otec ji zásadně nepřipouštěl ke státnickému a dynastickému rozhodování. Ze všech jejích zálib a vloh se zřejmě nejvíce prosadila hudba. Kromě toho byla mimořádně prakticky založená. Podle tvrzení své komorné se vyznačovala mimořádnou otužilostí. Dokonce i v zimě bylo okno její pracovny v Hofburku otevřené a vítr častokrát nafoukal na listiny sníh.

...a kolem roku 1750Na samém začátku její takřka románové lásky však nebylo rakouské hlavní město, nýbrž středisko české provincie - Praha. Mezi hosty pozvanými k poněkud pozdní slavnostní korunovaci Karla VI. na českého krále 5. září roku 1723 se objevil i mladý lotrinský následník František Štěpán. Císař ho pozval, aby si ani ne patnáctiletého prince tak nějak diskrétně obhlídl. Rézince bylo sice teprve šest, ale císař myslel v perspektivě. A v politice se musí myslet dopředu. Mladičký František Štěpán dostal na cestu do Prahy kromě bezpočtu módních oděvů, stříbrného nádobí a studijní knihovny i veletucet párů bílých rukavic - bez těch se u habsburského dvora nedalo ani zaťukat na dveře, natož přijít k tabuli. Upjatým španělským manýrám nebyl svobodomyslně vychovaný princ příliš nakloněn. Kupodivu však právě nedostatky v noblese mu nejen byly odpuštěny, ale jako by se jim podařilo provětrat dusný vzduch a zajistily mu v císařské rodině vřelé přijetí. S Rézinkou uměl František dovádět tak spontánně, že k němu přilnula jako k vzácnému tvorovi, schopnému hrát si.

JOSEF VESELÝ