číslo
33 |
|
Tipy ČRo |
|
Pondělí 15. 8. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin Lazebník sevillský s Marií Callasovou Málokdo by si asi dokázal představit Marii Callasovou na jevišti v komické opeře. Její hlasové i dramatické schopnosti byly od samého začátku směřovány k velkým vážným a tragickým operním rolím. Tak tomu bylo minimálně do roku 1954, kdy poprvé debutovala v úloze Donny Fiorelly v Rossiniho buffě Turek v Itálii. Zde prokázala svůj přirozený hudebně-dramatický talent zvládající i tento operní žánr a není tak divu, že o dva roky později jí byla nabídnuta role Rosiny v nejslavnější Rossiniho komické opeře Lazebník sevillský. Callasová samozřejmě měla ve svém koncertním repertoáru Rosininu árii "Una voce poco fa" , ale v Lazebníkovi mohla vlastně poprvé výrazně propracovat jak pěvecky, tak i herecky tuto zajímavou postavu, kterou lze interpretovat mnoha různými způsoby. Od prostinké naivky, až po okouzlující cílevědomou ženu. Bohužel Lazebník sevillský, až na zmiňovanou Rosininu árii, nezůstal trvale v jevištním repertoáru Marie Callasové. Po pěti představeních v milánské La Scale v roce 1956, a studiovém snímku pořízeném o rok později v Londýně, se k Lazebníkovi nikdy už nevrátila. Můžeme se však k němu vrátit my právě prostřednictvím zmíněného zvukového snímku, který vznikl mezi 7. a 14. únorem 1957 v Londýně v Kingsway Hall. Hudebním nastudováním a dirigováním této nahrávky byl producentem gramofonové firmy EMI Walterem Leggem pověřen Alceo Galliera, který byl považován především za vynikajícího dirigenta symfonického repertoáru. S Philharmonia Orchestra spolupracoval od roku 1946 a byl specialistou na díla Ludwiga van Beethovena a Richarda Strausse. Gallierův přínos v nahrávce Rossiniho Lazebníka spočívá především v osamostatnění orchestrálního zvuku a vyhnutí se běžně zavedeným divadelním klišé např. v tempech či frázováních. Gallierův Lazebník má skutečný symfonický spád. LIBOR DŘEVIKOVSKÝ |