Neděle 28. 8. 2005 ČR o 3
- VLTAVA - 21.20 hodin
Neumannův Dvořák
Tento
titulek nepotřebuje pro mnohé pamětníky komentář. Už krátce po svém nástupu
do funkce šéfdirigenta České filharmonie (1968) prohlásil Václav Neumann
médiím, že jeho prvořadým zájmem bude péče o symfonické dílo Antonína
Dvořáka. Potvrzoval to nejen koncerty, ale i hojnou nahrávací činností už od
počátku své filharmonické éry. Ještě před nástupem do této funkce natočil
rozsahem kratší skladby (například Symfonické variace na vlastní téma či
Scherzo capriccioso). Prvními jeho nahrávkami v roli šéfa byly výtečné
snímky Slovanských tanců a České suity. Šlo o koprodukci firem Supraphon a
Teldec. Už tehdy bylo zřejmé, že určitý moderní, citově spíše střídmější
trend Karla Ančerla nebude mít v Neumannovi pokračovatele. Hovořilo se
dokonce o jakýchsi "talichovských" návratech. Mělo to pochopitelně své
výhody i problémy. Moderna typu Stravinského či Prokofjeva, ale i například
takoví autoři jako Brahms ustoupili poněkud stranou, ale zato nastala velká
doba dvořákovských nahrávek. Neumann natočil poprvé celý komplet symfonií a
řadu dalších skladeb (v 80. letech dokonce i komplet Rusalky) - už v 70.
letech došlo i na Martinů a Mahlera. K Neumannovu Dvořákovi se dodnes
vracíme. Ze symfonického kompletu uslyšíme dílo, které pan dirigent
obzvláště rád uváděl - 8. symfonii G dur - to zároveň symbolicky uzavře celý
cyklus Čtyři setkání s Václavem Neumannem. Zmíněnou Rusalku připomene velká
scéna z 2. dějství - v ní zazní Polonéza, populární árie Vodníka (jeho roli
vytvořil mistrovským způsobem Richard Novák) a noblesní, citově tklivý
svatební sbor. Večer otevře jeden u nejimpozantnějších dvořákovských vstupů,
rytmicky velmi efektně pojatý - mohutným tympánovým sólem začíná Dvořákovo
Te Deum.
BOHUSLAV VÍTEK |