číslo
35 |
|
Hudba |
|
NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE Schodiště má Mokrý prádlo Pražská skupina Nahoru po schodišti dolů band začínala v první polovině osmdesátých let a jako jedna z mála formací stranickým plátkem Tribuna zpopularizované "nové vlny se starým obsahem" se úspěšně "prohrála" až do jedenadvacátého století. Svůj odlehčený, uštěpačným kabaretem inspirovaný pubrock, postavený na přitažlivé koexistenci kytar, bicích, akordeonu a klarinetu a drsné poetice textů výtvarníka a příležitostného herce Marka Brodského (ale také Jiřího Dědečka nebo J. H. Krchovského), mohla kapela plně rozvinout a čas od času zaznamenat na desky až po listopadu 1989. Včetně letošního alba Mokrý prádlo (vyd. Indies) stihla vydat čtyři alba - relativně dost na to, jak nevysílatelnou se její hudba dodnes zdá být hudebním dramaturgům českých rádií. Mokrý prádlo zůstane posledním albem, které skupina pod původní značkou vydala - bubeník a mediálně vděčný vůdčí duch souboru Brodský totiž kolegy opouští a s sebou si bere i název, kdysi vypůjčený od americké humoristky Bel Kaufmanové. Zavítají-li ještě někdy Brodský, případně zbytek seskupení (pokračující v koncertní činnosti pod fandy beztak léta kráceným názvem Schodiště) do nahrávacích studií, s obtížemi budou svou takřka posmrtnou novinku překonávat. Mokrý prádlo se totiž předchozí nahrávce Svinska pržola přinejmenším vyrovná, hudební i textové nápady vyznívají přesvědčivě a písně, jako Ve 4 ráno nebo Zakládáme kapelu, se zřejmě stanou koncertními hitůvkami, žádanými publikem se stejnou vehemencí, jako rané písně této zábavné party. MILAN ŠEFL |