NOVÉ
ZVUKOVÉ NOSIČE
Schodiště má Mokrý prádlo
Pražská
skupina Nahoru po schodišti dolů band začínala v první polovině osmdesátých
let a jako jedna z mála formací stranickým plátkem Tribuna zpopularizované
"nové vlny se starým obsahem" se úspěšně "prohrála" až do jedenadvacátého
století. Svůj odlehčený, uštěpačným kabaretem inspirovaný pubrock, postavený
na přitažlivé koexistenci kytar, bicích, akordeonu a klarinetu a drsné
poetice textů výtvarníka a příležitostného herce Marka Brodského (ale také
Jiřího Dědečka nebo J. H. Krchovského), mohla kapela plně rozvinout a čas od
času zaznamenat na desky až po listopadu 1989. Včetně letošního alba Mokrý
prádlo (vyd. Indies) stihla vydat čtyři alba - relativně dost na to, jak
nevysílatelnou se její hudba dodnes zdá být hudebním dramaturgům českých
rádií. Mokrý prádlo zůstane posledním albem, které skupina pod původní
značkou vydala - bubeník a mediálně vděčný vůdčí duch souboru Brodský totiž
kolegy opouští a s sebou si bere i název, kdysi vypůjčený od americké
humoristky Bel Kaufmanové. Zavítají-li ještě někdy Brodský, případně zbytek
seskupení (pokračující v koncertní činnosti pod fandy beztak léta kráceným
názvem Schodiště) do nahrávacích studií, s obtížemi budou svou takřka
posmrtnou novinku překonávat. Mokrý prádlo se totiž předchozí nahrávce
Svinska pržola přinejmenším vyrovná, hudební i textové nápady vyznívají
přesvědčivě a písně, jako Ve 4 ráno nebo Zakládáme kapelu, se zřejmě stanou
koncertními hitůvkami, žádanými publikem se stejnou vehemencí, jako rané
písně této zábavné party.
MILAN
ŠEFL |