číslo 35
vychází 22. 8. 2005

Rozhlasová publicistika

ROZHLASOVÁ ZÁBAVA

Neděle 4. září, Český rozhlas 2 - Praha, 11.05 hodin

(Ne)vinný dotazník Radka Brzobohatého

Víno je zvláštní nápoj. Znalci vědí (a já to tuším), že víno nepijeme, ale přátelíme se s ním. A přátelit se znamená především vzájemné poznávání. Básník Jan Skácel tohle všechno o víně věděl, a protože i konal dle této krásné víry, mohl napsat: "Nikomu nepovíme, co víno o nás ví a zná, a padne hvězda tenká jako plíšek a voda blízko břehů bude stříbrná." Dlužno dodat, že víno toho o nás ví hodně, více než my o něm. Proto se mu snažíme oplatit stejně a cesty do sklípků jsou pak vlastně cestami za poznáním.

Vinný sklípek Jožky Šmukaře, kam tentokrát (Ne)vinný dotazník, a tedy i Radek Brzobohatý, dorazili, k takovému poznávání přímo vybízí. Víno, které se tu nabízí, by svého pána, pardon!, přítele, hezky pomluvilo. Prozradilo by, že už od něj slyšelo stovky písniček. Víno je to totiž zpěvné. Kdyby sem zavítal Charles Baudelaire, jistě by nenapsal, že "jednoho večera duše vína zpívala v lahvích", protože tady se tak děje neustále. Radek Brzobohatý to slyšel a mohl by to dosvědčit. Svědectví by to jistě bylo věrohodné, vinařské sklípky navštěvuje už nějaký pátek, takže u něj snad už ani nejde o přátelství, ale přímo o manželství. Jeho host, jímž byl tentokrát herec, malíř, spisovatel, bavič (promiňte mi, hrozné slovo, jiné však pro tuhle disciplínu neznám) Jiří Krampol, měl v této společnosti působit coby učedník. Ti dva mistři jej hodlali poučit o tom, že víno není žádné pivo, nepije se tudíž v těch barbarských dávkách, ale po kapkách se laská, pohrává se s ním. Už záhy se však ukázalo, že Jirka zná víno dobře, vědě o něm by mohl vyučovat. Z přednášky o víně tak nebylo nic, o to víc se povídalo. A chválilo se víno. A protože víno ve sklípku Jožky Šmukaře je na zpěvy zvyklé, došlo i na lidové písně. O ty se zasloužil především Jindřich Hovorka a jeho BROLN.

(mym)