číslo 35
vychází 22. 8. 2005

Rozhlasová publicistika

PRÓZA V ROZHLASE

Od pátku 2. do pondělí 5. září, Český rozhlas 3 - Vltava, vždy od 18.30 hodin

Gonzagovy rukopisy Saula Bellowa

Když Clarence Feiler jako student hispanistiky poprvé narazil na verše Manuela Gonzagy, byl uchvácen. Měl pocit, že se setkal s básníkem, který "mu ukáže cestu, ukáže, jak se postavit ke světu". A když se později dozvěděl, že někde v básníkově vlasti existuje přes sto Gonzagových nevydaných rukopisných básní, vydal se do Madridu, aby je vypátral. Mělo jít o milostné verše, věnované jisté hraběnce. Ta však zemřela za občanské války, její sídlo bylo vyrabováno a o nějakých rukopisech nikdo nic nevěděl. Jediná stopa by snad mohla vést k dědicům vykonavatele básníkovy literární pozůstalosti.

Světovou slávu získal nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1976 Saul Bellow především svými romány, povídek a novel mnoho nenapsal. Gonzagovy rukopisy vyšly roku 1968 ve sbírce Mosbyho paměti a jiné povídky. "Známe-li autorovu románovou tvorbu," píše v doslovu Josef Jařab, "neubráníme se pocitu, že jde o střípky z větších celků." To platí i o Gonzagových rukopisech, které jsou skutečně mnohokrát přepracovávaným odštěpkem z Augieho Marche, což nijak neoslabuje konečný účinek příběhu, který jako by chtěl polemizovat s Daisy Millerovou Henryho Jamese na téma Američan v Evropě.

Budoucí spisovatel Saul Bellow (vlastním jménem Solomon Bellows) se narodil roku 1915 v provincii Quebec v Kanadě. Jeho rodiče, jimž se narodil jako poslední ze čtyř dětí, se sem dva roky předtím přistěhovali z Petrohradu. Do Solomonových devíti let žili v jedné z nejchudších předměstských čtvrtí Montrealu, v roce 1924 se přestěhovali do Chicaga. Na zdejší univerzitě vystudoval Bellow antropologii a sociologii; nějakou dobu pak učil, hlavně se však začal vážně věnovat literatuře. Od dětství hodně četl (znal několik jazyků), oblíbil si především Tolstého, Dostojevského, také francouzské realisty a zejména Josepha Conrada. Snad i pod vlivem těchto spisovatelů dokázal pak ve své tvorbě sloučit moderní postupy a témata s tradicí evropské klasické literatury. První román, Rozkolísaný člověk, vydal roku 1944. Po něm následovaly další, z nichž nejznámější jsou Oběť (1947), Dobrodružství Augieho Marche (1953), Henderson, král dešťů (1959), Herzog (1964), Planeta pana Sammlera (1970), Humboldtův dar (1975). Bellow je považován za průkopníka moderní americké židovské literatury, avšak sám toto označení neslyšel rád: "Když vás nazývají židovským autorem, je to způsob, jak vás uklidit z cesty." Považoval se za "Američana s židovským dědictvím." Saul Bellow je nositelem mnoha literárních ocenění: získal Pulitzerovu cenu, Národní knižní cenu dokonce třikrát, a v roce 1976 se stal nositelem i té nejpopulárnější, Nobelovy ceny. Zemřel letos 5. dubna ve věku nedožitých 90 let.

DAGMAR ORAVOVÁ