číslo 35
vychází 22. 8. 2005

Tipy ČRo

Sobota 3. 9. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 16.30 hodin

Staří, ale dobří

Jedním z aktérů prvního zářijového (kaleidoskopického) vydání Starých, ale dobrých bude populární herec Petr Nárožný, který zavzpomíná z kulturního, resp. společenského pohledu na dobu svého vysokoškolského mládí. Zde je úryvek z jeho reminiscence: Já jsem maturoval v roce 1956, tehdy měla univerzita jakýsi nejvyšší statut a technika byla až za ní. Když to člověk neměl dobře kádrově vyžehleno, tak nemohl vůbec uvažovat o filozofii, ale měl problémy se dostat i na medicínu. Mnohem snazší bylo kupodivu vystudovat vysokou školu umělecko-průmyslovou, báňskou nebo strojní a stavební obory. Tak se stalo, že mnozí mladí lidé s múzickým nadáním, se ocitli na školách technického směru, ačkoliv ve slušné společnosti by si mohli rychleji najít vhodnější školu. Pokud jsme chtěli prožít vysokoškolský život, který má bezpochyby zvláštní kouzlo, museli jsme volit nějaké kompromisní řešení. Opravdu bych nerad dobu, v níž jsem studoval, nějak glorifikoval, ale i s odstupem času jí musím přiznat některá pozitiva. Člověk tehdy nebyl zdaleka tak rozptylován nabídkou, která je často bizarní, naivní, hloupá, vysloveně konzumní a k ničemu nevedoucí. I když se k nám ze Západu příliš mnoho filmů nedostalo, přesto jsme mohli zhlédnout mnoho skvostů ze zlaté éry evropského filmu. Viděli jsme Bergmana, Felliniho. Jděte dnes někam na Felliniho. Ale mně by to až tak nevadilo, že to neuvidím v kině, mnohem víc mě štve, že si to nikde nemohu půjčit nebo koupit na DVD. To jsou nedostupné věci! Také jsme hodně četli. Televize se nás prakticky netýkala. Já se dnes dokážu v noci dívat třeba tři hodiny na Eurosport na profesionální box místo toho, abych si četl třeba Kafku. Takže ještě jednou opakuji, že tenkrát byla úplně jiná kulturní nabídka, která nevedla k pasivnímu, ale k aktivnímu zájmu o kulturu a umění.

(jk)