číslo 35
vychází 22. 8. 2005

Tipy ČRo

Neděle 4. 9. 2005 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.05
Repríza 8. září, ČRo 2, 14.30

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 532

Tři vlčí tesáky na rudém štítě

Rod Kinských jest starobylého a ryze českého původu. Historicky dochované důkazy o životě jednotlivých jeho příslušníků v českých dějinách se dotýkají již počátku 13. století. Nicméně teprve od roku 1281 se lze setkat s trvale užívaným rodovým jménem. To však nemělo dnešní podobu "Kinský", nýbrž "Vchynský". Jméno "z Vchynic" nebo "z Chynic" připomíná označení původního sídla rodu, kterým byla tvrz u vesnice Vchynice, respektive Chynice na Litoměřicku.

Vchynští vladykové se postupně rozdělili na několik větví a díky svému organizačnímu talentu, pracovitosti a smyslu pro obchod se z nich postupně stávali rytíři, hrabata, a dokonce knížata. Kromě nesporných předností lze na nich shledat i problematické vlastnosti. To se vztahovalo zejména na Jana Vchynského. Za zásluhy v boji s Turky získal titul císařského rady a byl jmenován purkrabím na Karlštejně. V erbu měl tři bílé vlčí tesáky na rudém štítě. Byl to však muž povahy násilné, píše o něm historik Augustin Sedláček ve svém spise Hrady a zámky. A kromě toho to byl luterán nejhorší.

Narodilo se mu šest synů, dcery ani nepočítáme. Každý z nich se svým způsobem výrazně zapsal do české historie. Například nejstarší z nich, Václav, se proslavil jako muž romantické povahy. Stal se nejvyšším lovčím Českého království. Když upadl do nemilosti a císař Rudolf mu tento úřad odňal, přimkl se ke králi Matyášovi, který se mu za věrnost odměnil panstvími Chlumec a Kolín. Václavovi však sláva stoupla do hlavy, takže se dostal do konfliktu se zemskými zákony. Když se u soudu projednávala jeho záležitost, obrátil se na přítomné se slovy: Kdo se za mne přimluví, tomu také já pomohu; jiným se pomstím i na jejich dětech, jestli dříve nezemru. Byl odsouzen k smrti, ale podařilo se mu uprchnout, a protože se stal důvěrníkem budoucího císaře Ferdinanda II., byl po Bílé hoře povýšen do hraběcího stavu. Jednou z mimořádných osobností tohoto rodu byl i jeho bratr Vilém Vchynský. Vilém byl vůbec prvním, kdo začal užívat příjmení Kinský. Mladá léta prožil ve Francii a po návratu domů si nechat postavit krásný zámek na Doubravské Hoře u Teplic se zahradou přímo "knížecí" nádhery. Vilém měl před sebou skvělou kariéru, jenomže se zapletl při českém stavovském povstání. Spolu s mladším bratrem Radslavem byl zvolen do desetičlenného direktoria. A jejich o něco mladší sourozenec Oldřich Kinský dokonce patřil k těm, kdo vyhazovali při proslulé pražské defenestraci z oken místodržícího Martinice. Před popravou na Staroměstském náměstí ho zachránila pouze jeho přirozená, byť předčasná smrt. Bratříčci se ale zachránili, protože utekli včas. Radslav zemřel v požehnaném věku osmdesáti let v holandském Leydenu. Na prvním místě v seznamu osob, kterým v závěti odkázal svou finanční podporu, figuroval Jan Amos Komenský...

JOSEF VESELÝ