číslo 36
vychází 29. 8. 2005

Rozhlasová publicistika

POEZIE V ROZHLASE

Sobota 10. září, Český rozhlas 3 - Vltava, 22.45 hodin

Karel Hynek - tvorba s vyloučením veřejnosti

Básník Karel Hynek by se 11. září dožil 80 let. Kdyby se jeho život i dílo ubíraly poklidnějšími cestami, mohl dnes patřit k nejstarší žijící básnické generaci. Karel Hynek ovšem patřil k těm umělcům, kterým je krátký život jakoby osudem vyměřen.

V roce 1947 spolu s Vratislavem Effenbergerem, Mikulášem Medkem, Karlem Teigem, Josefem Istlerem a dalšími znovuobnovil československou surrealistickou skupinu. O rok později se společenská realita proměnila v totalitní diktát a v oficiálním umění nebylo místo pro žádné nonkonformní proudy. Karel Hynek oficiálními uměleckými směry pohrdal, a tak po několika málo časopiseckých uvedeních ještě před rokem 1948 zůstaly jeho texty v rukopisech a v soukromých sbornících Znamení zvěrokruhu, které surrealisté vydávali vždy pouze v jediném exempláři s autorskými kolážemi a grafickými listy.

Pro Hynkovu tvorbu jsou charakteristické odkazy na jiné, obecně známé texty (Babička po pitvě, z roku 1946), skandální erotika s hořkou příchutí libertinské neukojitelnosti (Z deníku Malého lorda) a později, ve spolupráci s Vratislavem Effenbergerem, smysl pro absurdní dramatičnost a krutě černý humor, který dodnes vnímáme zjitřeně na pozadí ranných padesátých let, v nichž básník žil.

Poezie Karla Hynka je ovšem především nesena silnou básnickou představivostí, je smyslová i smyslná a v originálních obrazech prostě krásná. Básník umírá v roce Stalinovy smrti (1953), osmadvacetiletý. Mezi významné české literáty ho fakticky vřazuje až po roce 1990 jeho přítel Vratislav Effenberger, když uspořádá a úvodní studií vybaví souborné vydání jeho textů, které vydává pod názvem S vyloučením veřejnosti v roce 1998 nakladatelství Torst. O Hynkově soukromí však nevíme téměř nic.

ALENA ZEMANČÍKOVÁ