číslo 36
vychází 29. 8. 2005

Tipy ČRo

Úterý 6. 9. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 9.00 hodin

Neprávem zapomínané dílo

Zatímco dílo Georga Friedricha Händela je všeobecně uznáváno jako významný tvůrčí odkaz vrcholného představitele světového baroka, v operních příručkách tak jednoznačně hodnoceno není. Vzhledem k obdivuhodnému počtu několika desítek oper nebývá Händel rozhodně považován za významného představitele tohoto žánru. Je však známo, že tohoto skladatele naopak velmi přitahoval. V době působení v Anglii, kterým završil svou životní dráhu, se stal v této oblasti dokonce podnikatelem! Jeho stále nové a nové opery však nebyly přijímány tak, jak si představoval a v podnikání dokonce zkrachoval. Pronikl mnohem více díly oratorními a instrumentálními. Co bylo příčinou těchto pro Händela mnohdy až fatálních neúspěchů? Operní žánr ve své historii procházel a dodnes prochází velmi bouřlivým vývojem. I dnes je centrem mimořádné pozornosti a mnohdy jsme svědky sporů až militantních. V opeře byl Händel zastánce starého typu opery (tzv. opery seria), jež vycházela z původních škol benátské a neapolské. Vyznačoval se velkou statičností, jež už v té době byla považována za nepřítele svižnějšího dramatického spádu. Zelenou tehdy měla opera buffa se svižnými náměty, posluchačům mnohem bližšími než staré a mnohdy i těžkopádné příběhy z dávných dob. Umělecká kvalita a hudební bohatství Händelových oper tak zdaleka nemohly být doceněny. S představou staré statické opery, avšak s obdivem k hudebnímu mistrovství přistupujeme k těmto dílům dnes. Jsme svědky stálých hledání a vzápětí mnoha novodobých premiér. Händel by měl jistě velkou radost ze špičkových nahrávek svých oper, jak je pořídili protagonisté autentických interpretací Christopher Hogwood, John Eliot Gardiner, René Jacobs, Paul McCreesh a také americký dirigent, cembalista a muzikolog Alan Curtis. Ten přispěl do velké händelovské edice vydavatelství Deutsche Grammophon, jež je budována pod proslulým labelem Archiv Production, kompletem Rodelindy. Připusťme ovšem, že toto dílo z roku 1725 přineslo Händelovi naopak úspěch mimořádný. 14 repríz byl tehdy počet nevídaný. Velkou roli zde sehrála působivá hudba a jistě také dobré provedení umělecké. Nová nahrávka Rodelindy má (podobně jako starší snímek Hogwoodův) parametry špičkové a objevuje i pro dnešního posluchače nevšední krásu Händelovy zapomínané opery.

BOHUSLAV VÍTEK