číslo 36
vychází 29. 8. 2005

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Sobota 10. 9. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30 hodin

Lady Macbeth - Stalinova pomsta

Až do publikování článku Chaos místo hudby v moskevském deníku Pravda v lednu 1936, za jehož autorstvím byl zřejmě sám Josef Vissarionovič Stalin, sklízela Šostakovičova opera Lady Macbeth Mcenského újezdu neuvěřitelné úspěchy, uvážíme-li, že šlo o ryze soudobé dílo. Po leningradské světové premiéře o dva roky dříve se hrála během pěti měsíců třicet šestkrát a v Moskvě byla během dvou sezon uvedena devadesát čtyřikrát. Téměř souběžně se hrála ve Stockholmu, Praze, Londýně, Curychu a Kodani. Arturo Toscanini z ní uváděl úryvky na svých koncertech, americká premiéra v hudebním nastudování Artura Rodzinského byla přijata s nebývalým zájmem.

Dmitrij ŠostakovičCo popudilo starého Džugašviliho, že tak řádil? Navštívil totiž jednoho dne představení v moskevském Velkém divadle, zřejmě zakrátko usnul, jenže ho probudily určité disonance, které nesplňovaly jeho ideál socialistického realismu. V záchvatu zuřivosti opustil předčasně divadlo, a to zřejmě už neprotrpěl čtvrté jednání, které se odehrává ve vězeňském transportu na Sibiři. Zřejmě by jeho běsnění ještě nabralo vyšších obrátek, neboť jak se říká, podobnost čistě náhodná a potrefená husa nejvíc křičí. Šostakovič byl obviněn z "formalismu" a označen za "nepřítele lidu". Mnoho z takto falešně obviněných sovětských umělců beze stopy zmizelo, nebo zahynulo v pracovních táborech za Uralem. Pro jistotu měl Šostakovič u sebe stále sbalený kufr, to pro případ, že by ho pracovníci tajné policie přišli v noci neočekávaně navštívit.

Přesto Stalin vydal zvláštní nařízení: Šostakovič nebude zatčen, i přes své úzké kontakty s takovými "zloduchy" jako byli režisér Vsevolod Mejerchold nebo maršál Tuchačevskij. Mysl a pohnutky krutovládců jsou nevyzpytatelné! Nicméně tato hra kočky s myší trvala řadu let a pouze smrt "vůdce a učitele sovětského národa" v roce 1953 zastavila toto nesmyslné pronásledování. Opera Lady Macbeth Mcenského újezdu s podtitulem Katěrina Izmajlová při přepracování se stala základním zpěvoherním dílem 20. století.

IVAN RUML