číslo 37
vychází 5. 9. 2005

Jak to slyší

Marie Boková,
publicistka

Klasika trochu jinak

"Vizuální umělec Jiří David", stálo pod fotografií v Lidových novinách. Před časem se tam výtvarník svěřil se zajímavým názorem: hněvaje se na odpůrce vystavených děl karlínského bienále, označil je za jakési zabedněnce, kteří - mimo jiné - zřejmě nikdy neslyšeli Rádio 1, rádio internetové či Rádio Classic. Jinými slovy, tyto stanice posloužily autorovi jako příklady kultivované značky nejvyšší kvality pro milovníky skutečného umění.

Tak myslím, Jiří David buď nikdy Classic FM neslyšel, nebo - nebo mu to stačí. Toto médium, určené fandům klasické hudby, své posluchače spíše mučí. Posuďte sami: v hodinových blocích můžete vyslechnout kupříkladu (přepisuji z podrobného programu v Týdeníku Rozhlas č. 33/2005, str. 18) - "Bach: Koncert f moll, Brahms: Symfonie č. 4 e moll, Weber: Fantom opery, Holst: Planety, Novák: Pan, Smetana: Hubička, Triumfální symfonie E dur" - to vše od 14.00 do 15.00. Jak to ale stihnou? Opera trvá zpravidla víc než dvě hodiny, symfonie několik desítek minut atd. Pusťte si to a uslyšíte z každého avizovaného díla jednu větu či jednu árii; nepříjemná smršť protichůdných zážitků čili "jak pejsek s kočičkou vařili dort". Od Suka honem k Verdimu, od Voříška fofrem ke Gershwinovi, šťavnatý džez po subtilním Mozartovi, z West Side Story rovnýma nohama do Rusalky! Jen se zaposloucháte do své oblíbené skladby, už dostanete přes prsty. Nebo raději rovnou za uši. Celé symfonie se ti zachtělo? Tu máš operní árii!

Na takovém principu toto rádio vysílá od začátku, i když se jeho profil několikrát pozměnil. (Počátkem 90. let tam třeba Jan Vedral uváděl ambiciózní portréty umělců, jako byl Jan Grossman a jiní.) Ano, můžete si tu poslechnout zprávy BBC (což lze i jinde), příležitostně třeba i úvahy Ivana Medka - ale prakticky "pouštění hudby hlavanehlava" zůstává. K tomu třeba přidat stálé chyby moderátorů ve výslovnosti jmen a děl, kontrastující s rádobyodborným textem čteným nejspíš z různých přebalů. Nedávno bylo možno slyšet u opery Gianni Schicchi výslovnost "džany skýny" hned třikrát, takže těžko šlo o přeřeknutí.

Tato privátní stanice navíc proslula duchaplnými slogany jako "k poslechu ostatních rádií potřebujete uši, k poslechu Classic FM i to mezi nimi" nebo "ministr zdravotnictví varuje: všechna ostatní radia vyluzují pouze hluk".

Přitom hned pod programem tohoto "klasiku" se lze v TR s potěšením začíst do promyšlené hudební dramaturgie specializovaných stanic Bayern 4 - Klassik či Österreich 1.

V této souvislosti lze jen pochválit letní dárek Vltavy - příjemné noci s klasickou hudbou a inteligentním průvodním slovem, převzaté z nové digitální stanice ČRo D dur. Už ji zde představil Rudolf Matys. O krásném létu s Marií Callas nemluvě - Norma! Traviata! Lazebník Sevillský! Třeba by si mohl pan David naladit někdy pro změnu Vltavu...