číslo 37
vychází 5. 9. 2005

Jak to vidí

Jindra Klímová,
publicistka

Psáno exkluzivně pro Týdeník Rozhlas

Inzerát na dokonalost

Přečetla jsem si ho letos na Mezinárodní výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Možná vás zklamu, nešlo o žádné krášlící a uzdravující prostředky, ale jen čtěte dál, vašeho zdraví a pohody se přece jen týká. Ten inzerát vyzýval: hledá se dokonalé klimatizační zařízení pro tlumení globální změny podnebí, prostě air - condition ideál. To má samozřejmě podmínky: aby bylo z recyklovatelných materiálů, aby pracovalo naprosto tiše a nemělo žádné škodlivé zplodiny a odpad. Aby doba jeho provozu byla srovnatelná s délkou lidského života, aby mohlo být venku, odolávalo povětrnostním vlivům, a vyžadovalo jen nenáročnou údržbu. Aby kromě sluneční, nespotřebovávalo žádnou jinou energii, a navíc mělo schopnost rychlé automatické regulace. A k tomu ještě: aby tohle klimatizační zařízení mělo ladný tvar a barevnost, bylo přitažlivé jako intimní útulek pro hnízdění ptáků, poskytovalo potravu hmyzu a člověku pomáhalo rozptýlit duševní i tělesnou únavu. A navíc aby bylo živé. Že se autor zbláznil? Copak něco takového lze vůbec zkonstruovat a vyrobit? Samozřejmě že ne, ale nepřeskočilo mu. Takovým ideálním klimatizačním zařízením je totiž strom. A ten, kdo tenhle inzerát napsal, chtěl jen upozornit, že něco tak důmyslného už tady máme, jenom o tom málo víme a málo si toho všímáme. Tím autorem byl RNDr. Jan Pokorný, pracovník Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR v Třeboni. Takový člověk mě moc zajímal, a tak jsem do Třeboně zamířila.

Ještě než jsme se potkali, prošlo mi hlavou pár otázek. Zmenšuje se u nás plocha lesů, vždyť tak často slyšíme o kácení? Statistiky říkají, že ne. Od roku 1966 u nás přibylo více než 50 tisíc hektarů lesů a tahle tendence pokračuje. Svůj podíl na tom má fakt, že nadbytek potravinářské produkce v Evropě vede EU k podpoře jiných než jen ryze zemědělských způsobů využití krajiny. Nejen náš stát, ale i EU zalesňování podporují. Na výsadbu 1 ha jehličnatého lesa dávají společně dotaci zhruba 72 tisíc korun, ale protože jsou kvůli hospodaření s vodou výhodnější lesy smíšené, výsadba hektaru takového lesa dostává podporu až 92 tisíc Kč. Navíc vlastníci lesů mohou počítat s určitým státním příspěvkem na údržbu lesa až do doby, kdy vzrostlé stromy bude možné pokácet a prodat. Vysadit les se tedy vyplatí. Jen je třeba zdvihnout ukazováček, abychom stále měli na mysli zemědělskou soběstačnost republiky, aby se to - jak se u nás leckdy stává - zase nepřehnalo. Ale zdá se, že zcela zbytečně ubývá zeleně právě ve městech, obcích a jejich okolí. Tady stromy ustupují rozšiřování silnic, chodníků, parkovišť a stavbám všeho druhu. Leckdy zbytečně. Padesátiletá lipová, jírovcová a nebo topolová stromořadí nemají při rozhodování přednost, najednou se zdají stará, přerostlá a překážejí. Leckde jsou zkácena přes noc, aby se lidé tak moc nebouřili. Inspektoři životního prostředí tvrdí, že až 90 procent městských stromů se kácí neoprávněně, ale zabránit tomu je leckdy velmi obtížné. Je to na rozhodnutí úředníků státní správy.

Také se mi do toho přemýšlení připletl Arnold Schwarzenegger. Veškeré své herecké charisma vložil do toho přesvědčit jako guvernér Kalifornii, aby se jeho země postavila do čela boje s globálním oteplováním. Šíří nadšení pro zábranu šíření škodlivých plynů, pro další milion střech se solárními kolektory, pro dálnice s vodíkovými čerpacími stanicemi, pro auta na vodíkový pohon, a také pro výrobu energie z biomasy. Nu, Česku zatím takový charismatický politik chybí. A navíc - tohle všechno jsou takové vyšší starosti, nás zatím zaměstnávají ty přízemní. České ministerstvo životního prostředí sice tiše pracuje s celou skupinou odborníků na variantách návrhů ke zlepšení životního prostředí, ale nejvíc energie tento tým spotřebovává na vymýšlení - jak získat přízeň ministerstva financí. Charisma, které by šířilo mezi lidi nadšení pro věc samu, jaksi chybí.

Takže je to zatím na vědcích. Ti naši na příklad pod vedením RNDr. Michala Marka zkoumají ve dvou gigantických kopulích z kovu a skla u Bílého Kříže v Beskydech jak zařídit, aby stromy působením vyšší koncentrace oxidu uhličitého rostly rychleji než dosud. Vědci z téhož ústavu v Třeboni jsou zase experty pro zkoumání významu mokřadů. A RNDr. Jan Pokorný, o jehož "inzerátu", který je hlubokou poklonou stromům a zeleni vůbec, už jsem vám řekla, má pro mne nejen charismatické zaujetí, ale i pádné argumenty. Vysvětluje mi, jak složité a účelné děje probíhají při dopadu slunečního záření v koruně stromu o průměru, řekněme, 5 metrů. A co se děje při dopadu slunce na obrovském slunečníku stejné plochy a stejné barvy. Ten strom totiž odpaří během takového letního dne 100 litrů vody a ochladí tím okolí o 70 kWh. A hned je jasné, proč je nám pod ním příjemněji, chladněji, a lépe se nám dýchá, než pod tím lidským vynálezem - slunečníkem. Zahrádka o ploše 400 m chladí okolí výkonem kolem 200 kW. Činí tak nehlučně, za zpěvu ptáků, vůně květin a zrání plodů. Za energii, nutnou k provozu srovnatelného chladícího zařízení, bychom zaplatili čtyři až sedm a půl tisíce korun denně. Zahrádka, její zeleň a její stromy, vyrovnávají teploty, dýchají s námi. A takový list stromu, který má až sto průduchů a čidel, kterými neomylně reaguje, je prostě zařízení, jaké člověk zkonstruovat zatím neumí. Je proč vážit si stromů. Všech, nejen těch památných. Čím víc jich bude, tím nám bude příjemněji. Dvacátý říjen je vyhlášen jejich dnem. Odborná porota vybírá do finále z dvanácti navržených Český strom roku 2005. Ale vaším stromem tohoto roku může být ten, který letos na podzim vysadíte. I po létech na vás v dobrém vzpomene, kdo pod ním posedí. Slunečních dnů přibývá, i když nám subjektivní zkušenost z letošního léta spíše podsouvá něco jiného. Globální oteplování přináší i výkyvy počasí, a s tím nic nenaděláme. Vlastně ano, máme přece stromy a v rukou sto dalších možností, jak se chovat k přírodě šetrněji. Politici nás k tomu vedou zatím jen velice vlažně. Ale kdybyste se potkali s takovým člověkem jako je RNDr. Pokorný z třeboňské Akademie věd, uměl by vás přesvědčit. Tu malou lípu, která nám na zahradě vyrostla z náletu semen, přesadíme na místo, kde bude moci být jednou velkým stromem.