číslo 40

vyšlo 26. 9. 2005

Nalaďte si

SERIÁL

Každou neděli od 2. října do 4. prosince, ČRo 3 - Vltava, 10.30

Prusův Faraón na vlnách Vltavy

Faraón Boleslawa Pruse byl pro mne jednou z těch knížek, jejichž čas musí dozrát. Znáte to? Chodíte kolem knihovny, knížka z ní na vás juká, všichni vám říkají: přečti si to, a vy nic, chodíte kolem a děláte, že tam není. Pak nastane ta chvíle. Začtete se a vzápětí je tu úžas. Čtete a čtete a už knížku nedáte z ruky. Pro mne ten okamžik nastal zhruba před čtyřmi lety. S ním přišel (profesionální deformace se tomu říká) nápad na dramatizaci. A ten jsem s sebou nosila další rok, než jsem sebrala odvahu vyslovit jej nahlas. Ani jsem nečekala, s jak vlídným přijetím se setkám. Následovala zběsilá chuť do práce a ruku v ruce s ní zděšení. Jak obrovský úkol jsem to na sebe vzala - a jsem ho vůbec schopna zvládnout? Tak jsem žila s Faraónem od prvního pohlazení počítačové klávesnice až do dne premiéry dva a půl roku. Byl to krásný čas. Ideál toho, co si autor může přát: dlouhé hodiny strávené nad dějepisnými atlasy a pomocnou literaturou. Moudré, vědoucí a inspirující vedení dramaturgyně Jany Paterové. Konzultace s egyptoložkou Hanou Navrátilovou ve snaze být co nejdůslednější v historických reáliích, neboť míra znalosti starověkého Egypta se od dob Prusových díky rozsáhlým egyptologickým výzkumům značně prohloubila. Absolutní spolehnutí se na zkušenost a instinkt režisérky Markéty Jahodové - jak by ne, vždyť už jsme toho společně tolik natočily. Všeobecná shoda na obsazení hlavních rolí, to štěstí, mít možnost psát "na tělo" pro herce, které jsem si vysnila, a oni nakonec ty role přijmou!

Možná si řeknete: co může dnešního posluchače zajímat na dávno zaprášeném příběhu z dob egyptských faraónů, vždyť dnešní čas, který žijeme, je tak jiný. A přece není! To, co jsem četla na stránkách Prusova románu, byl pro mne děj tak aktuální, až z toho mrazí v zádech. Ramses je mladý následník egyptského trůnu, tak trochu horká hlava, zapálený válečník. Před sebou má vidinu trůnu, chce na něj usednout po svém otci, chce, aby vládnul dobře. Hodlá povznést svou zemi z chudoby pro dobro svého lidu i pro svou vlastní slávu. Jenže to, s čím se musí utkat, je soukolí moci, intrik, peněz, vzájemných propletenců, v nichž ruka ruku myje, mlýn tak neúprosně meloucí, až ideál je semlet na prach. Ramses svůj boj prohraje. Nejen proto, že dělá chyby, ale jednoduše proto, že ten souboj nelze vybojovat jedněmi pažemi, i když jsou to paže faraóna. Je Ramses kladná postava? Nebo je na straně pravdy jeho tvrdý sok velekněz Herhor? Nebo Tutmosis, Ramsesův přítel a jeho druhé já? (Ve zmíněných rolích uslyšíte Jiřího Langmajera, Filipa Blažka a Viktora Preisse.) Popravdě řečeno, nevím. I když možná bych to jako autorka dramatizace měla vědět. Ale to nevědění, ta nejistota, to cítění barevnosti povah a spletitosti vztahů, bylo možná pro mě na celém díle to nejdráždivější.

Každopádně: kdybych věřila na minulé životy, myslím, že jsem jeden z nich prožila ve starověkém Egyptě. Snad bude pro posluchače příjemné po deset nedělních dopolední společně s Faraónem putovat proti proudu času a zjišťovat, že některé věci v životě lidském jsou stejně tajemné jako egyptské pyramidy.

JITKA ŠKÁPÍKOVÁ