číslo 40

vyšlo 26. 9. 2005

Jak to vidí

Zdeněk Velíšek, reportér a komentátor

HORIZONTY BLÍZKÉ I VZDÁLENÉ

Podruhé o tom, jak sesadit naftu z trůnu

Nemohu si pomoci: bude to dvakrát za sebou na stejné téma. Vyprovokovala mě k tomu novinářská jazyková tvořivost. Ve Financial Times (13. září 2005) mě zaujal titulek Sweden leads way in flower power (přibližně: Švédsko je na předním místě ve využití flower power).

Flower power je krásná slovní hříčka, obě ta slova jsou si ve výslovnosti podobná, je to sympatické a libozvučné - "flauer pauer" - no, fonetickou transkripci moc nezvládám, ale možná takovou nápovědu ani nepotřebujete. To spíš překlad. Ale jak to přeložit? Energie z kytek? Snad. Ovšem u Švédů je to spíš ze dřeva. To u nás by to skutečně mohlo být z kytek! Dokonce už je! (Bionafta na bázi řepky.) Zatím se však udělalo málo pro to, aby se tímto způsobem řešila cena benzinu nebo perspektiva dlouhodobých problémů s ropou. Cena benzinu má teď - podle slibných předpovědí - začít opět klesat (píšu ve chvíli, kdy je pořád ještě na 33 Kč), ale cena ropy prý už nebude nikdy nízká. Před měsícem (viz TR č. 36/2005) jsem na tomto místě položil otázku, zda opravdu musíme být na ropě tak závislí. Týdeník Rozhlas se tak přiřadil k prvním periodikům, která tuhle otázku vykřikla do světa. (Škoda jen, že si můj donkichotský článek v Týdeníku nepřečte tolik lidí, jako tu švédskou "flower power" ve Financial Times.) Ale výzvy přicházejí i odjinud než od novináře-laika. (Ve věcech paliv a pohonných systémů a zemědělství jsem, přiznávám, laik, ale zaujatý laik.)

Mezinárodní agentura pro energii vyzvala ústy svého ředitele Clauda Mandila českou vládu, aby se zaměřila hlavně na biopaliva místo toho, aby dotovala výstavbu větrných elektráren. Se sebezapřením vám tu pasáž cituji celou, neboť výzvu k zaměření na biopaliva vítám, ale větrné elektrárny bych nezavrhoval. Nevěřím, že hyzdí krajinu víc než vedení vysokého napětí a neslyšel jsem je v Dánsku hlučet, jen sympaticky ševelit. A vysoké napětí také zabíjí ptáky. Tak proč nezaměstnat vítr?

Ale flower power, to mi zní ještě líp než windmills. Flower power znamená práci a nové ekonomické opodstatnění i pro tolik zpochybňované zemědělství! Nejde jen o řepku. Jde třeba i o řepu. K výrobě biopaliv se u nás mají (od roku 2007?) využívat i hustě seté obiloviny. Dobrá zpráva! Ale proč ne taky řepa? Na průmyslové plodiny nejsou omezující kvóty EU! Okrajově by se třeba dalo využít i dřevo z lesů, jejichž plochu už Česká republika zvětšuje. To všechno by mohly být nejen cesty k sesazení nafty z trůnu, ale také k zachování hodnoty krajiny (hodnoty estetické i ekonomické), v níž zatím zemědělství vyklizuje pozice. A spolu se zemědělstvím, jak už jsem tu také psal, se vytrácí i veškerá infrastruktura potřebná k životu. Náhoda mi přihrála příklad: v Jihočeském kraji se má zrušit 28 středních speciálních škol. Počty dětí klesají. Lidé odcházejí z míst, odkud nejdříve zmizela práce, a teď se vytrácejí už i školy, lékaři, autobusy atd.

Od svého minulého článku v Týdeníku Rozhlas na toto téma jsem toho hodně přečetl ve světových novinách o naftě, její budoucnosti a budoucnosti lidstva bez nafty. Dokonce i na téma budoucnosti naftařských gigantů bez nafty. Zkratka BP už prý brzo nebude znamenat British Petroleum, ale Beyond Petroleum. (Zase něco, co umím přeložit jen opisem: "Po éře nafty".) Je pravda, že vlády teď začaly naftaře vyzývat, aby investovali své momentálně obrovské zisky do hledání paliv (a obecně energií) budoucnosti. BP už tedy možná začala. Jiní také: ve Švédsku už čtvrtina čerpadel prodává "E85", palivo v němž je 85 procent bio-etanolu a jen 15 procent benzinu. E85 je o čtvrtinu levnější než benzin. A Švédsko ještě navíc podporuje šíření tohoto paliva různými úlevami pro ty, kdo se rozhodnou na ně jezdit. Podle článku ve Financial Times z 13. září je to například bezplatné parkování ve městech nebo nižší daň pro autodopravce. Biopalivo E85 je totiž nejen levnější, ale také ekologicky čistší než benzin či nafta.

Také výrobcům automobilů nabízí ve Švédsku orientace na novou pohonnou hmotu perspektivu vyšších zisků. Ford je dnes ve Švédsku na prvním místě žebříčku prodeje osobních vozů se svým modelem Focus na bio-etanol. O nový výrobek Saabu, 9-5Bio-Power sedan, je rovněž obrovský zájem. Mimo jiné se z vozů na biopalivo platí menší pojištění.

A nafta? Díky naftě se právě teď hromadí obrovské finanční prostředky, ale kde? Kupříkladu v naftových monarchiích Blízkého východu, u nichž se nedá počítat s tím, že by jich chtěly užít ku prospěchu postnaftové éry. Zatím jich nevyužívají ani ku prospěchu vlastních národů tak, jak by mohly. Možná že naftařské společnosti západního světa - ať už pod tlakem vlád nebo díky své předvídavosti - věnují část zisku na to, aby se nezastavila světová ekonomika a aby samy přežily dobu, kdy vyschne nafta. Zatím jim pud sebezáchovy velel nepodporovat nic, co by snižovalo dominantní postavení nafty. Ale pozvolný soumrak naftové éry a jistota, že díky asijské "žízni" a americké (a trochu i naší) "nenasytnosti" poptávka po naftě neklesne, ani když bude mít nafta konkurenci, by je mohla přivést na myšlenku, že na vývoji nových systémů pohonu automobilů a hledání nových zdrojů energie, by nemusely tratit, ale naopak.

A nafta v politice? Jako klíčový zdroj energie v ní má značnou roli, a svět už viděl, co s politikou umí udělat. A proto: jakýkoli pokus o oslabení dominantní pozice nafty ve světové ekonomice oslabí nebezpečí, jimž je dnes svět vystaven. Včetně nebezpečí terorismu. Ať žije flower power!