číslo 45

vyšlo 31. 10. 2005

Televizní glosář

Strašidla a chlácholitelé

Média milují katastrofy, to je stará známá věc. Ještě více si pak libují ve strašení. Každý týden se v některém (i seriózním) deníku objeví varování, co všechno zeměkouli v nejbližší době hrozí. Takzvané "katastrofické scénáře" ovšem obvykle neobsahují návod k prevenci či k nápravě. Alespoň si nepamatuji, že by nějaký titulek hlásal třeba - "Hrozba globálního oteplení! Nechte svá auta doma!", nebo podobně. Televize nás sice v reklamních spotech nabádá, abychom třídili odpad, ale zároveň zařazuje ekologicky zaměřené publicistické pořady do podstatně horších časů než jalové a lidmi tolik oblíbené katastrofické filmy podle pohádkových schémat.

Proč to všechno píšu? Protože Evropou nám začíná obcházet další strašidlo - strašidlo ptačí chřipky. Každá reality show bledne závistí. Ubozí soutěžící se prostřednictvím manipulativních psychologů (skrytých divákům za "zpovědní" kamerou) snaží, seč mohou - ale málo platné: smrt přece jen táhne víc než pouhé rvačky vadnoucích krasavic a hádky přecitlivělých chlapců. Smrt je byznys. Kdo by dnes v mediálním světě uspěl bez zaručeně pravdivých zpráv o děsivém postupu zabijáckého viru a zejména o strašlivém nedostatku vakcín a léků? Užitek z toho ovšem nemá divák či čtenář, ale ponejvíce farmaceutické firmy - zvláště ta jedna konkrétní, která prý vlastní nejlepší recept na antivirotikum.

Ještě že máme staré dobré české televizní doktory. Nemyslím tím pochopitelně Davida Ratha, ale jeho kolegy Sovu, Blažeje, popřípadě Šebka a Mázla. Lékaře bez bázně a hany. Zatímco ovšem hrdinové Nemocnice na kraji města po dvaceti letech promlouvají zejména díky skvělým hercům (o scenáristických kvalitách nejnovější řady raději pomlčím) naprosto věrohodně, jejich konkurenti z Ordinace v růžové zahradě působí, jako by se právě biflovali na zkoušky na medicínu. Zejména Romanu Zachovi a Petrovi Rychlému se v bílých pláštích daří daleko lépe hrát si na svádění než na léčení.

Pokud bychom chtěli - pod vlivem katastrofických zpráv již patrně ve stavu nejvyššího zoufalství - uvěřit otřepané frázi o veselé mysli a půli zdraví, já sama bych volila (krom četby osvědčeného léku jménem Pan Kaplan má třídu rád) Simpsony a Ally Mc Bealovou. Inteligentní humor je pořád lepší řešení než tupé podléhání globálně (a z bůhvíjakého důvodu) šířené panice.

JANA CIMBUROVÁ