číslo 45

vyšlo 31. 10. 2005

Dívejte se

Bob Dylan jako mluvčí rozhněvané mládeže

Sobota 12. a neděle 13. listopadu, ČT 2, 20.00

Před čtyřiačtyřiceti lety absolvoval své první veřejné vystoupení americký písničkář Bob Dylan. Velkolepý dvoudílný dokument No Direction Home mapuje Dylanovu dráhu od jeho dětství v americkém státě Minnesotta až do jeho britského koncertního turné v roce 1966 a nehody na motocyklu, po které se na dlouhá léta stáhl z veřejného života.

Význačný režisér Martin Scorsese (mj. Zuřící býk, Taxikář, Mafiáni) věnoval projektu čtyři roky života a jako první mohl čerpat z Dylanova osobního archivu. Dokázal zasadit zpěvákovu kariéru do kontextu kvasící atmosféry první poloviny šedesátých let. Neopomenul probouzející se hnutí za lidská práva, úplnou rovnoprávnost černochů na jihu Spojených států a protiválečné hnutí proti válce ve Vietnamu. Částečně je to proto, že na filmu spolupracoval bezpočet Dylanových vrstevníků a přátel - například zpěvačka Joan Baezová. Dylan ve filmu vystupuje spíše jako jemný a tichý glosátor, některé části z archivu musely být dokonce opatřeny titulky, aby jim bylo rozumět. Poodhaluje a poopravuje některé mýty, které sám o sobě vytvořil: proč si změnil jméno, jak je to s jeho indiánskou krví a jak to bylo s jeho cestou z Minnesotty do New Yorku.

Stylotvorný zpívající kytarista, skladatel a textař, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman (ročník 1941) patří mezi hudební velikány druhé poloviny dvacátého století. Jeho písně odrážejí společnost v průběhu několika desetiletí a nesmazatelně se zapsaly do historie moderního světa. Člověk, který nikdy neslyšel skladby, jako Knockin' On Heaven's Door, Like A Rolling Stone, Blowing in the Wind nebo The Times They Are A-Changin', žil zřejmě na Měsíci. Nakřáplý Dylanův hlas je stejně nezaměnitelný jako způsob, jakým zbořil do té doby zažité představy o zpěvákovi.

Scorseseho bezmála čtyřhodinový dokument čerpá ze záznamů z koncertních turné z první poloviny šedesátých let, včetně koncertu v Newportu, na kterém Dylan představil svou proměnu folkaře v rockera. Film uzavírají sestřihy z koncertní šňůry po Velké Británii v roce 1966 a také památné vystoupení v Manchesteru, kde byl Dylan konfrontován s rozhněvanými folkaři. I když prý písničkář do přípravy dokumentu a do jeho konečné verze nezasahoval a sám ho prý dokonce ani neviděl, je film jeho poctou, přibližuje Dylana jako mluvčího věčně rozzlobených mladých generací.

Bob Dylan je tajemná postava současné populární hudby. V době kdy se všichni tlačí do médií, téměř neposkytuje rozhovory. I v tom zůstává věrný ideálu, že umělec má promlouvat prostřednictvím své tvorby.

(r)