číslo 47

vyšlo 14. 11. 2005

Navštivte

Anděl Páně v české pohádkové krajině

S několikatýdenním předstihem - vzhledem k veskrze předvánočnímu ději i ladění - dorazila do kin nová česká pohádka. Ale proč ne, vždyť hyper- a supermarkety už od října ubezpečují, že Vánoce jsou nejpozději pozítří. A především - Anděl Páně scenáristky Lucie Konášové a režiséra Jiřího Stracha je všechno jiné než tuctové podbízivé zboží, jež vyhání "konzumentům" peníze z kapsy. Naopak, můžeme tiše jásat nad příjemným překvapením, které připravil dětem i milovníkům "rodinných" programů. Potěší všechny. Je věrný dobré tradici našich filmových pohádek (proti níž se v posledních letech některé domácí pohádky prohřešují, pokud na jejich tvorbu vůbec dojde), má poutavý, dobře zpracovaný příběh, svižné tempo a promyšlenou gradaci, přiměřenou dávku (nejen) dětmi přijatelného nadpřirozena, má vkus i styl, nechybí jí poslání a už vůbec ne humor. Zkrátka - filmová pohádka jak má být.

Půvab i působivost snímku na motivy pohádek Boženy Němcové jsou založeny především na stýkání, potýkání a prolnutí pozemského a nebeského "světa" v situacích i dialozích. Velmi dobře to funguje: zatímco na nebesích jednají postavy a postavičky "pozemsky", povedená dvojka Petronel - Uriáš zas přinášejí na povrch zemský dávku nadpozemských kouzel. Správnou atmosféru navodí už "nebeská" expozice: předvánoční shon, kdy svatí nevědí kde jim hlava stojí (i když, pravda, svatá Anna Anny Geislerové spíš lenoší v peřinách na peci a piluje si nehty). A do všeho se jim plete snaživý, ale nemotorný anděl Petronel (Ivan Trojan) a trochu sarkasticky, ale možná i kapku závistivě nakukuje čert Uriáš (Jiří Dvořák). Nebešťané vedou pozemské řeči a používají přitom zcela současný slovník. Pánbůh (Jiří Bartoška) bere své jméno nadarmo, Panna Maria (Klára Issová) kárá Ježíška, aby se koukal umýt a nasnídat, archanděl Gabriel (Gabriela Osvaldová) nacvičuje s andílky slavnostní vánoční sborovou kreaci, u nebeské brány se kádruje.

Už samo tohle hejné hemžení nebešťanů pojednané v lidských dimenzích vytváří humorně rozpustilé situace. Když se pak děj překulí na zem, kam je tým anděl-čert vyslán s důležitým úkolem, pohodové nasazení poněkud opadne, ale pořád se drží na slušné úrovni. Postarají se o to především Petronel s Uriášem - mimo jiné i tím, že do svého pozemského konání "zapojují" nebeské zázraky a jejich vykonavatele. (Což je jeden z milých filmařských nápadů: svatí patroni se svými nadpozemskými "profesemi" a dovednostmi pomáhají andělsko-čertovské dvojici.)

Anděl Páně se může chlubit atraktivním obsazením a kvalitními výkony. Útulné nebe, poetický půvab zimní české krajiny, mimořádně zdařilá, invenční hudba Miloše Boka - to vše podtrhuje příjemný dojem. V těchto souvislostech je nepodstatné hledat, kde tvůrci trochu hřeší proti logice, kde jim to maličko "ujelo" či kterým duchaplným replikám, jimž se dospělí s chutí zasmějí, nebudou děti rozumět. Pohádkové Vánoce jsou tu.

AGÁTA PILÁTOVÁ