číslo 50 |
|
vyšlo 5. 12. 2005 Nalaďte si |
|
SOUZVUK Neděle 18. prosince, ČRo 3 - Vltava, 9.30 Panně Marii s děťátkem Biblická novozákonní postava Panny Marie, kterou Písmo nazývá Matkou Pána či Boží rodičkou, se stala během staletí nesmírně důležitým inspiračním bodem, ze kterého čerpalo umění všech křesťanských národů. Přirozeně i české a moravské umění nebylo výjimkou, o čemž svědčí díla našich malířů, hudebníků a samozřejmě i literátů. Mariánská inspirace je v české poezii přítomná od nejstarší středověké duchovní lyriky přes lidové písně až k současné literatuře, neboť čeští básníci se nepřestali obracet k Matce Boží a psát k její oslavě. Lze říci, že jejich mariánská tvorba za posledních osmdesát let je ještě mnohotvárnější, bohatší a namnoze i umělecky náročnější, než bývala v minulých staletí. Tvorbu některých novodobých básníků si nelze bez přítomnosti mariánské inspirace představit. Bohuslav Reynek, Jan Zahradníček, Klement Bochořák či Karel Křepelka snad nevydali sbírku, v níž by nebylo pocty Matce Boží a Renčovy mariánské skladby, psané za zdmi komunistických kriminálů, jsou obecně rozšířené a známé. Poslední velká antologie českých básní o Panně Marii vyšla v roce 2005 (nakl. Matice cyrilometodějská), připravil ji Mojmír Trávníček a náš adventní rozhlasový Souzvuk vychází z jeho výběru. Zaměřuje se na tvorbu českých básníků dvacátého století a představuje různé poetiky a přístupy. Tematika starších mariánských básní, určovaná především mariánskými svátky a slavnostmi, ustupuje v novodobé poezii do pozadí a převažuje výraz důvěrných osobních vztahů k Matce Páně. A v této namnoze otevřené náboženské poezii se odrážejí aktuální potřeby současnosti - Panna Maria je vzývána nejen v úzkostech války, vězení a v ohrožení dětí, ale i v radosti a vděčnosti. Titul našemu pořadu pomohl dát úvod jedné z básní Ivana Martina Jirouse: "Panně Marii s děťátkem / andělé drží roucha lem / nad zaroseným trávníkem / Slunce skryté za obzorem / růžový přísvit vrhá sem / tiše v červáncích pluje zem." (md) |