číslo 52

vyšlo 19. 12. 2005

Televizní glosář

Major Zeman se vrací jako kniha

Televize Prima opět uvedla seriál 30 případů majora Zemana a divákům se hned nabízí příležitost, aby si o něm početli. Daniel Růžička mu věnoval celou knihu nazvanou jednoduše Major Zeman. Přístup do archivních fondů a případné rozmluvy s pamětníky mu dovolily obšírně rozkrýt okolnosti, za jakých největší televizní projekt 70. let vznikal.

Dovíme se, že ani jeho autoři, komunistický režim neochvějně velebící, nebyli jednotni, že mezi nimi probíhaly skryté boje, někdy diktované vidinou vyšších honorářů (třeba pokud režisér Jiří Sequens mohl vykázat podíl i na scénáři), jindy však i obyčejnou ješitností či touhou osvědčit svou moc. Hádky, které vířily kolem některých dílů, jsou přitom až groteskní, protože veškeré varianty bezvýhradně podporovaly stávající režim, obhajovaly obranu jeho zájmů jakýmikoli prostředky. V některých případech však schvalovatelům připadaly zápletky příliš mnohomluvné či nedostatečně jednoznačné. To se týkalo jak evokoce přehmatů z 50. let, tak takzvaných krizových let.

Růžička měl k dispozici nejen scénáře a jejich varianty, fotodokumentaci z natáčení (neboť některé již natočené sekvence při konečném sestřihu vypadly), ale především zápisy a stanoviska nejrůznějších orgánů, které v obsáhlém výboru také přetiskuje. Už pouhé čtení těchto textů poskytuje lepší představu o cenzurních praktikách něž sebezasvěcenejší studie.

Růžička na mnoha příkladech dokládá, že ani zdánlivě "jen" kriminální případy majora Zemana nebyly zcela nevinné, protože v podtextu se vždy sledoval politický akcent. Nejpatrnější je to u epizody Studna, sitované do roku 1969 - jasně tu zazní slova, že kriminalisté, kteří zůstali věrní linii strany, musí uklidit nepořádek, který zůstal po pravicových exponentech. Růžička rozebírá i možné předobrazy některých postav, zvláště rozvratných živlů soustředěných kolem ničemného básníka Daneše - jako inspirace mohl posloužit spisovatel Jan Beneš (více než častěji zmiňovaní Havel nebo Kohout) a režisér Jan Němec.

Kniha předkládá nanejvýš podrobný průzkum dochovaných materiálů a krok za krokem rekonstruuje vznik seriálu, který se stal jakousi vlajkovou lodí celé televizní tvorby 70. let. Bohužel však musím vyslovit politování, že u setřídění archivních materiálů setrval jako u konečné fáze své práce, že nepostoupil ještě dál, k analýze samotného seriálu, k jeho manipulativnímu působení, neboť stvrzoval ideologické mýty o utváření novodobých dějin. A netuším, nakolik vadilo, že mnohdy používal groteskně (a tudíž neúčinně) zveličené karikatury nepřátel.

Stačí připomenout ďábelského agenta Bláhu, mimochodem západního letce z druhé světové války. Takto vzniklo podprahové zdůvodnění represí - vždyť západní odboj musel být od počátku podezřelý už proto, že nebyl komunistický. Seriál totiž tvrdošíjně jako by opakoval názorovou platformu příznačnou pro 50. léta - kdo není s námi, je proti nám. Proto občasné pokusy o změnu optiky (ve smyslu "kdo není proti nám, je s námi") nutně narážely na odpor a ve výsledném tvaru se neprosadily.

Jinou nezpracovanou kapitolou je divácké přijetí. Mělo by se došetřit, jak seriál ovliňoval myšlení svých diváků, co vše z něho odečítali, nakolik se s ním ztotožňovali. Nedovíme se ani, jak byl vnímán v polistopadovém období, kdy se dočkal několikerého uvedení. Jakási paní Mrázová ze Zbraslavic se před několika lety svěřila Týdeníku Televize: "Za sebe i celou naši rodinu děkuji za uvedení tohoto seriálu z doby, která pro nás znamenala klidný a spokojený život." Nejsou to slova k vážnému (a nejen vánočnímu) zamyšlení?

JAN JAROŠ