číslo 52

vyšlo 19. 12. 2005

Nalaďte si

Vltava nachází Frankensteina

Sobota 31. prosince, ČRo 3 - Vltava

Letošní monotematický vltavský Silvestr se ponese v duchu hesla "Já - robot". Celým dnem bude procházet četba z románu Frankenstein, který bude dané téma zastřešovat a zároveň převyšovat. Proč? Prostě proto, že Frankensteinem sestrojené monstrum není jak známo pouze robot, nýbrž živá bytost. Sebedůmyslnější a sebeinteligentnější robot mu tedy nesahá ani po kotníky. Závidět mu však žádný robot (ani člověk) nemusí: osud Frankensteinova homunkula je víc než truchlivý. Ubohý netvor je totiž nadán nejen lidskými schopnostmi (jimiž v některých ohledech člověka dokonce předčí), ale i city. Jeho obludná postava a znetvořený vzhled jsou však tak odpudivé, že před ním v panice prchá každý, kdo ho spatří, a dokonce i sám Frankenstein. Ten si uvědomí důsledky svého troufalého vědeckého triumfu, avšak je již pozdě. Netvor, zoufalý ze své osamělosti, se totiž obrátí proti svému stvořiteli a pomstychtivě kolem sebe rozsévá hrůzu a zlo. Vše se odehrává ve výrazně romantických kulisách a s romantickými rekvizitami. Doba vzniku Frankensteinova příběhu (1818) je totiž obdobím vrcholící obliby tzv. gotického románu.

Frankenstein je dnes považován za zakladatelské dílo vědecko-fantastické literatury. Impuls k jeho napsání dal jeden šťastný večer roku 1816, kdy se v jisté vile na břehu Ženevského jezera sešli čtyři přátelé a bavili se vyprávěním strašidelných historek. Zřejmě se jim v tom zalíbilo, protože si slíbili, že do roka každý z nich napíše nějaký hrůzostrašný příběh. Když pak porovnávali výsledky, ukázalo se, že nejlépe uspěla devatenáctiletá Mary Shelleyová. Její manžel, básník Percy Bysshe Shelley, slib nesplnil, další ze čtveřice - nikdo menší než slavný romantický básník lord Byron - přišel s fragmentem veršované skladby a poslední, Byronův osobní lékař Polidori, přispěl povídkou Vampýr. (Vyšla pak pod Byronovým jménem a dnes se má za to, že právě ona položila základ k upířímu tématu ve světové literatuře).

Frankensteinův příběh je výrazně poznamenán místem a časem svého vzniku i dobovým literárním kontextem. Přesto již téměř po dvě století provokuje dramatické i filmové tvůrce k dalším a dalším interpretacím. První pokus o filmovou podobu je datován již roku 1910 (krátkometrážní film v produkci Thomase Edisona); zřejmě dosud nepřekonaná je verze z roku 1931 (v roli netvora Boris Karloff, režie James Whale). Následovala řada dalších filmových, divadelních i televizních adaptací (jedna z nich, v roce 2003, na Slovensku), zřejmě poslední je zatím film režiséra Kennetha Branagha z roku 1994 (Branagh sám ztvárnil Frankensteina, netvora hrál Robert De Niro). Filmové adaptace jsou dnes patrně o hodně známější než románová předloha Mary Shellyové - i to je jeden z důvodů, proč bude mít rozhlasová četba "původního" Frankensteina své kouzlo. Posluchačům 3 - Vltava ji nabídneme v šesti částech vysílaných v průběhu celého silvestrovského dne.

DAGMAR ORAVOVÁ